Novinky při vystavování daňového dokladu z přijaté zálohové platby
V červnu byl schválený tzv. daňový balíček, v rámci kterého byly odsouhlaseny změny zákona o DPH platné od 1.1.2019. Úpravou prošlo i ustanovení o souhrnném daňovém dokladu. Tato změna pomůže při vystavování daňového dokladu k uskutečněnému plnění, ke kterému byla přijata zálohová platba.
Již od 1. 7. 2017 došlo k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. S tímto ustanovením souvisí i podmínky pro vystavení souhrnného daňového dokladu.
V současné době není možné vystavovat souhrnný daňový doklad jako daňový doklad k přijaté zálohové platbě současně s vyúčtováním uskutečněného plnění. Daňový doklad k přijaté záloze se musí vystavit samostatně a to do 15 dnů ode dne jejího přijetí. V rámci schválení tzv. daňového balíčku byl upraven i § 31b zákona o DPH a od 1. 1. 2019 bude tedy možné vystavit souhrnný daňový doklad na uskutečněné plnění a k němu přijatou platbu v jednom měsíci.
Příklad:
Tuzemský měsíční plátce DPH má sjednanou smlouvu se společností se sídlem v ČR na pravidelnou dodávku zboží, která se bude vyúčtovávat průběžně. 5. června obdržela společnost zálohovou platbu ve výši 20 tis. Kč. K dodávce zboží došlo až 25. června.
- Vystavení dokladů za současného znění zákona:
Tuzemský pláce musí do 15 dnů ode dne přijetí zálohy vystavit daňový doklad, tzn. do 20. června. Na základě tohoto daňového dokladu si může odběratel nárokovat odpočet DPH. Dále musí tuzemský plátce do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění vystavit řádný daňový doklad k dodávce zboží, ve kterém vyúčtuje přijatou zálohu a odvedené DPH, tzn. do 10. července.
- Možnost vystavení dokladů po přijetí novely zákona od 1. 1. 2019:
Jelikož došlo k přijetí zálohové platby a uskutečnění zdanitelného plnění v jednom měsíci, bude možné podle novely § 31b vystavit jeden souhrnný daňový doklad a to do 15 dnů od konce kalendářního měsíce ve kterém byla přijata úplata nebo se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Je však třeba dát pozor, zda má plátce DPH povinnost přiznat daň z přijaté zálohy. Pokud např. prodává tuzemský plátce zboží německé společnosti registrované k dani v Německu, pak tuzemský plátce DPH nevystaví daňový doklad při přijetí zálohové platby, ale až při dodání zboží, tedy při uskutečnění zdanitelného plnění.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
