Jak se připravit na daňovou kontrolu ze strany finančního úřadu
Daňová kontrola je důležitým nástrojem finančního úřadu pro zajištění správného a úplného výběru daní. Tento článek se zaměřuje na specifika daňové kontroly v České republice, poskytuje konkrétní doporučení pro přípravu na kontrolu a zdůrazňuje význam důkazního břemena, které leží na kontrolovaném subjektu.
Zákonný rámec
Daňový řád
Základním právním předpisem upravujícím daňové kontroly je daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.). Daňový řád definuje postupy a pravomoci finančního úřadu při provádění kontrol. Podle § 85 daňového řádu „jsou předmětem daňové kontroly povinnosti, tvrzen daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení.“ Daňový subjekt má povinnost umožnit správci daně provést kontrolu, a dále je povinen poskytnout všechny potřebné informace a dokumenty, které finanční úřad vyžaduje.
Zákon o účetnictví
Tento zákon (zákon č. 563/1991 Sb.) ukládá povinnost vést účetnictví tak, aby bylo průkazné, správné a úplné a stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, tedy stanoví okruh činností, jež směřují ke shromažďování informací – účetních záznamů – jednotlivých subjektů, tj. účetních jednotek. Pro úspěšné absolvování daňové kontroly je nezbytné, aby účetnictví bylo vedené v souladu s tímto zákonem a odpovídalo skutečnému stavu věcí.
Zákon o dani z příjmů a další
Dalším relevantním předpisem k tématu je zákon o dani z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), který stanovuje definice a upravuje podmínky o daních z příjmů jak fyzických, tak právnických osob. Dále lze uvést například zákon o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.), který zpracovává příslušné předpisy Evropské unie.
Konkrétní doporučení
1. Úplná a správná dokumentace
Asi nejdůležitějším krokem pro přípravu na daňovou kontrolu je vedení a samozřejmě zajištění kompletní a správné dokumentace. Díky tomu může daňový subjekt poměrně snadno předejít jakýmkoli komplikacím či nedorozuměním a vyhne se problémům, které by mu zkomplikovaly podnikání. Důležité je uchovávat veškeré účetní doklady, jako jsou faktury, účtenky nebo bankovní výpisy, dále všechna daňová přiznání včetně jejich příloh, nebo také vést řádnou evidenci příjmů a výdajů.
2. Řádné účetnictví
Řádně vedené účetnictví je dalším významným prvkem z hlediska daňové kontroly. Konkrétní podmínky řádně vedeného účetnictví stanoví §9 a násl. zákona o účetnictví, kdy se spadá například vedení účetnictví v plném či zjednodušeném rozsahu, stanovení konkrétních účetních dokladů včetně jejich nutného obsahu, nebo vedení účetní knihy, která slouží k chronologickému zaznamenávání příjmů a výdajů. Tuto je nutno pravidelně aktualizovat.
3. Pomoc odborníka
Pokud se stane, že si nejste jisti, zda postupujete správně nebo zda například máte veškerou potřebnou dokumentaci, není nic jednoduššího než poradit se s odborníkem. Jedna konzultace s daňovým poradcem nebo účetním může předejít kaskádě problémů spojených s nesprávnou či neúplnou daňovou evidencí.
4. Pozor na lhůty
Dodržení veškerých zákonných lhůt patří ke klíčovým krokům při řádné daňové evidenci a následné daňové kontrole. Konkrétní lhůty, počítání času atd. je zakotveno v daňovém řádu, konkrétně v §32 a násl. Nedodržení těchto lhůt může vést k sankcím nebo prodloužení doby kontroly.
Důkazní břemeno
Důkazní břemeno zde vždy nese kontrolovaný daňový subjekt. Je tedy více než vhodné vést si opravdu řádné účetnictví, aby bylo jednodušší prokázat správnost daňových přiznání a dalších dokumentů, jelikož překládání důkazů, které by vysvětlily případné nesrovnalosti v účetnictví, je skutečně jen a pouze na konkrétním daňovém subjektu.
Jako důkazy lze předložit veškeré listiny, které si v rámci vedení řádného účetnictví a daňové evidence uchováváte. Patří sem tedy například veškeré účetní doklady jako faktury, účtenky nebo bankovní výpisy. Dále mohou posloužit jako důkazy různé smlouvy týkající se obchodních transakcí, případně komunikace mezi jednotlivými subjekty (stranami), které spolu jednaly.
I vzhledem k možné použitelnosti veškeré dokumentace jako důkazních prostředků lze proto důrazně doporučit důkladné, průběžné a systematické ukládání a evidenci všech důležitých dokumentů.
Závěr
Pro přípravu na daňovou kontrolu je klíčové zejména systematické ukládání všech důležitých dokumentů, které lze využít jako důkazní prostředky při případné daňové kontrole. Důkazní břemeno je vždy na straně kontrolovaného daňového subjektu, proto je vhodné evidenci těchto dokumentů nepodcenit. Je nutné dodržovat také zákonné a další lhůty, kdy za jejich nedodržení hrozí sankce ze strany finančního úřadu. V neposlední řadě může také pomoci konzultace s odborníky.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



