Finanční správa nadělovala, aneb DPH se do základu daně z nabytí nemovitých věcí nezahrnuje
Dobrá zpráva pro ty, kdo si na Vánoce udělali radost pořízením nemovitosti, jejíž koupě podléhá DPH. Zaplatili méně na dani z nemovitých věcí, když Finanční správa přesně měsíc před Štědrým dnem vydala sdělení, ve kterém potvrzuje, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí se DPH nezahrnuje.
Dne 24. 11. 2017 zveřejnila Finanční správa České republiky na svých internetových stránkách sdělení, ve kterém potvrdila, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny se do sjednané ceny nezahrnuje případná daň z přidané hodnoty (DPH), čemuž Finanční správa přizpůsobí svoji dosavadní praxi, která byla v některých případech opačná.
Přes svoje načasování však nelze toto stanovisko Finanční správy připisovat duchu uplynulých Vánoc. Jedná se totiž především o reakci Finanční správy na rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního léta (č. j. 4 Afs 88/2017-35 a č. j. 7 Afs 301/2016-70), ve kterých NSS dospěl k názoru, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout nelze.
Oba zmíněné rozsudky se však týkaly pouze starších případů, ve kterých byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí podle tehdy platné legislativy převodce. NSS tak vůbec neřešil případy, ve kterých si podle tehdy platné legislativy mohly smluvní strany ujednat, že poplatníkem daně bude namísto převodce nabyvatel nemovitosti. Proto nebylo ani zřejmé, jestli lze závěry NSS vztahovat i na aktuální právní úpravu, kdy v důsledku novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí je s účinností od 1. 11. 2016 poplatníkem daně z nabytí nemovitých věci vždy právě nabyvatel nemovité věci.
Finanční správa na nastalou situaci reagovala nejprve vydáním tiskové zprávy ze dne 5. 9. 2017, ve které zaujala stanovisko, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny nebude DPH do sjednané ceny zahrnovat pouze v případech, kdy byl v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 poplatníkem této daně převodce. Tento svůj restriktivní přístup však Finanční správa nyní přehodnotila.
Nově tak bude Finanční správa závěry NSS o nezahrnování DPH do sjednané ceny pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí aplikovat na všechny případy nabytí nemovitostí, a to bez ohledu na to, kdo je poplatníkem daně. Uvedené se samozřejmě týká pouze případů, kdy nabývací hodnotou pro účely stanovení základu daně je sjednaná cena, převodce nemovité věci je plátcem DPH a zároveň sjednaná cena obsahuje DPH. Finanční správa bude tento nový přístup aplikovat na všechna doposud neskončená daňová řízení. V případě již ukončených daňových řízení, kde byla Finanční správou daň vyměřena ze sjednané ceny včetně DPH, mohou poplatníci ve lhůtě pro vyměření daně uplatnit svá práva podáním dodatečného daňového přiznání.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




