Další omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů
Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Novela zavedla nový § 23e, který se zaměřuje na omezení daňové uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů. Toto ustanovení implementuje do zákona pravidla směrnice ATAD pro omezení uznatelnosti nadměrných výdajů v základu daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období.
Nadměrnými výpůjčními výdaji se nerozumí pouze úroky, ale také jiné finanční výdaje a poplatky, které s výpůjčkami souvisejí, kurzové rozdíly vztahující se k výpůjčním výdajům, úrok obsažený v úplatě za přenechání majetku k úplatnému užití apod. Oproti testu nízké kapitalizace jsou do těchto výdajů také zahrnuty úroky, které jsou součástí ocenění majetku. Je přitom nerozhodné, zda nadměrné výpůjční náklady hradím spojené osobě či nezávislému subjektu (např. bance).
Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je stanoven jednou z vyšších částek:
- 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (tzv. daňové EBITDA), nebo
- 80.000.000 Kč.
Z výše uvedeného plyne, že 80.000.000 Kč je vždy limitem pro daňovou uznatelnost, ledaže 30 % EBITDA je vyšší než částka 80.000.000 Kč. Pokud mám tzv. nadměrné výpůjční náklady nižší než 80 mil. Kč, potom se mě toto omezení netýká.
O částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je nutno zvýšit základ daně.
Pro úplnost je nutné uvést, že nadměrné výpůjční výdaje se snižují o případné zdanitelné výpůjční příjmy.
V případě, že bude výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů, umožňuje zákon o tuto částku snížit základ daně v dalších zdaňovacích období, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů.
Daňové subjekty budou tedy muset nově testovat dvě hranice pro daňovou uznatelnost úroků a s tím souvisejících nákladů. Nejdříve musí provést test kapitalizace u úvěrů a půjček mezi spojenými osobami a poté stanovit tzv. nadměrné výpůjční náklady a porovnat je s výše uvedenými limity.
zdroj: bnt journal
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2019/info-k-novele-zakona-o-dani-z-prijmu-9674
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
