Další omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů
Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Novela zavedla nový § 23e, který se zaměřuje na omezení daňové uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů. Toto ustanovení implementuje do zákona pravidla směrnice ATAD pro omezení uznatelnosti nadměrných výdajů v základu daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období.
Nadměrnými výpůjčními výdaji se nerozumí pouze úroky, ale také jiné finanční výdaje a poplatky, které s výpůjčkami souvisejí, kurzové rozdíly vztahující se k výpůjčním výdajům, úrok obsažený v úplatě za přenechání majetku k úplatnému užití apod. Oproti testu nízké kapitalizace jsou do těchto výdajů také zahrnuty úroky, které jsou součástí ocenění majetku. Je přitom nerozhodné, zda nadměrné výpůjční náklady hradím spojené osobě či nezávislému subjektu (např. bance).
Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je stanoven jednou z vyšších částek:
- 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (tzv. daňové EBITDA), nebo
- 80.000.000 Kč.
Z výše uvedeného plyne, že 80.000.000 Kč je vždy limitem pro daňovou uznatelnost, ledaže 30 % EBITDA je vyšší než částka 80.000.000 Kč. Pokud mám tzv. nadměrné výpůjční náklady nižší než 80 mil. Kč, potom se mě toto omezení netýká.
O částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je nutno zvýšit základ daně.
Pro úplnost je nutné uvést, že nadměrné výpůjční výdaje se snižují o případné zdanitelné výpůjční příjmy.
V případě, že bude výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů, umožňuje zákon o tuto částku snížit základ daně v dalších zdaňovacích období, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů.
Daňové subjekty budou tedy muset nově testovat dvě hranice pro daňovou uznatelnost úroků a s tím souvisejících nákladů. Nejdříve musí provést test kapitalizace u úvěrů a půjček mezi spojenými osobami a poté stanovit tzv. nadměrné výpůjční náklady a porovnat je s výše uvedenými limity.
zdroj: bnt journal
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2019/info-k-novele-zakona-o-dani-z-prijmu-9674
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
