Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů právnických osob
V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.) došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změnám mimo jiné i v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Novela uložila poplatníkům povinnost takový příjem zdanit s tím, že za stanovených podmínek současně mohou o hodnotu tohoto příjmu základ daně snížit.
Při aplikaci těchto ustanovení vznikaly výkladové problémy, které se snažila vyjasnit Komora daňových poradců ČR při jednání s Ministerstvem financí, a to v rámci tzv. koordinačního výboru.
Prvním důležitým závěrem koordinačního výboru bylo, že v případě, že společník poskytne společnosti bezúročnou zápůjčku, vůbec nedochází ke vzniku příjmů, tj. není třeba provádět korekce základu daně. Pokud by bezúročnou zápůjčku poskytla společnosti třetí osoba a tato zápůjčka byla použita na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, společnost sice základ daně zvýší o hodnotu bezúplatného příjmu (bezúplatným příjmem by v případě zápůjčky bylo nutno chápat obvyklý „neuplatněný“ úrok), nicméně současně by mohla o stejnou částku základ daně snížit. Pro tyto účely je třeba nepeněžní příjem ocenit, ve většině případů znaleckým posudkem. Současně bylo odsouhlaseno, že věřitel v případě poskytnutí bezúročné zápůjčky není povinen opravovat svůj základ daně o výši obvyklého úroku.
V rámci koordinačního výboru bylo dále konstatováno, že neúplatný příjem nevzniká v případě zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou, jakož i v případech výpůjčky strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek. Zde je však nezbytné individuální posouzení jednotlivých případů. Jedná-li se například o bezplatnou výpůjčku stroje, kde je bezplatný pronájem zakalkulován do ceny výrobků, jde o součást smluvních podmínek úplatné operace (dodávek zboží), která je i při zoohlednění předmětné výpůčjky pro obě strany ekonomicky výhodná, a proto nedochází k vzniku bezúplatného příjmu z hlediska daně z příjmů.
Koordinační výbor k výše uvedeným otázkám byl uzavřen až 4. března 2016, tj. téměř po roce jednání, nicméně pro poplatníky přináší důležité závěry, které se týkají běžných podnikatelských operací.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




