Zákon o vztazích Sněmovny a Senátu se přiblížil ke schválení
Praha 6. června (ČTK) - Předsedové Sněmovny a Senátu asi nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Navrhl to Senát ve stykovém zákoně, který má upravit vztahy obou parlamentních komor. Proti posílení pravomocí šéfů zákonodárných sborů se postavil sněmovní ústavně právní výbor. Dolní komora spor rozřeší v závěrečném kole schvalování, do něhož dnes senátní normu poslala.
Poslanci nad rámec výborových úprav žádné změny nenavrhovali. Stykový zákon, jehož existenci předjímá ústava, by tak po zhruba 24 letech od jejího přijetí mohl být po řadě pokusů schválen.
Stykový zákon by měl především zavést možnost, aby si Sněmovna a Senát mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů s cílem dosáhnout shody na jejich podobě. Tento systém takzvaného člunku by měl v zákoně zůstat beze změn.
Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi ústavního či volebního zákona a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům k posouzení a vzájemnému doladění změn.
Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor Parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta.
Sněmovní výbor se postavil proti tomu, aby stykovým zákonem bylo detailněji upraveno podepisování přijímaných norem. Senát nad rámec dosavadních pravidel navrhoval, aby po skončení volebního období Sněmovny nebo v případě jejího rozpuštění mohl přijaté zákony posílat prezidentovi k podpisu šéf horní komory místo předsedy dolní komory.
mhm rot
Další články
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Zákazy drog poptávku nesníží. Odborníci kritizují vládní otočku k prohibici
Zákazy návykových látek a prohibice poptávku nesníží a vedly by k rozšíření černého trhu. Řešením je dosavadní český vyvážený přístup s prevencí, léčbou a represí a rozumná regulace. ČTK to sdělili zástupci Ústavu pro evropskou legislativu (UPEL) a spolku Racionální regulace (RaRe). Reagovali tak na ohlášené změny legislativy se zpřísněním protidrogové politiky.
NS: Opatrovníci nejsou jen správci života, měli by pomáhat a respektovat přání
Brno 9. června (ČTK) - Opatrovníci nesmí vystupovat jen jako správci života a majetku lidí s omezenou svéprávností, ale spíše jako jejich pomocníci. Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku zdůraznil, že opatrovníci musí respektovat názory a přání svých opatrovanců, stejně jako jejich právo rozhodovat o vlastním životě v maximální možné míře. Rozsudek je zpřístupněný v databázi soudu.
NS: Restaurace nemá nárok na náhradu marně vynaložených nákladů v době pandemie
Brno 8. června (ČTK) - Restaurace nemá nárok na náhradu nákladů, které zbytečně vynaložila na provoz v době covidových omezení. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání firmy, která provozuje restauraci v Praze 5.
