Zajištění vydávání průkazů s otisky prstů vláda schválila
Praha 20. července (ČTK) - Zajištění vydávání občanských průkazů a průkazů povolení k pobytu s biometrickými údaji - dvěma otisky prstů a fotografií držitele na bezkontaktním čipu - vláda dnes schválila. Tiskový odbor kabinetu to uvedl na webu. Ministerstvo vnitra navrhlo uzavření dodatku ke smlouvě se stávajícím dodavatelem dokladů, Státní tiskárnou cenin. Hodnota dodatku by měla činit 707 milionů korun do roku 2025, kdy nynější smlouva končí.
Vnitro návrhem na uzavření dodatku reaguje na nařízení Evropského parlamentu, které má vstoupit v účinnost v srpnu příštího roku. Nově vydávané průkazy s biometrickými údaji budou mít platnost nejméně pět a nejvýše deset let. Jejich součástí bude muset být i strojově čitelná část. Splňovat tak budou muset minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Průkazy s platností nad deset let budou moci dostávat lidé, kteří už oslavili 70. narozeniny. Děti mladší šesti let a osoby, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, měl by být průkaz vydán s platností na rok.
Vnitro loni informovalo, že zvažuje zavedení povinných občanských průkazů pro děti od šesti let. Podle úřadu jde o nejvhodnější variantu jak zabezpečit identifikaci v souvislosti s rušením rodného čísla jako hlavního identifikátoru při komunikaci s úřady. Jako identifikátor by v budoucnu mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje. Připravovaný zákon by měl podle dřívějších informací začít platit právě příští rok v srpnu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o biometrice.
Nařízení Evropská komise navrhla v roce 2018 v rámci protiteroristických opatření. Cílem je znesnadnit padělání dokladů a jejich zneužití pro vstup do Evropské unie ze zemí mimo blok. Mezi další navrhovaná opatření patřil snadnější přístup úřadů k elektronickým důkazům a finančním informacím v jiných členských zemích nebo omezení dostupnosti některých chemikálií, aby tyto látky nemohli zneužít teroristé.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


