Zajištění vydávání průkazů s otisky prstů vláda schválila
Praha 20. července (ČTK) - Zajištění vydávání občanských průkazů a průkazů povolení k pobytu s biometrickými údaji - dvěma otisky prstů a fotografií držitele na bezkontaktním čipu - vláda dnes schválila. Tiskový odbor kabinetu to uvedl na webu. Ministerstvo vnitra navrhlo uzavření dodatku ke smlouvě se stávajícím dodavatelem dokladů, Státní tiskárnou cenin. Hodnota dodatku by měla činit 707 milionů korun do roku 2025, kdy nynější smlouva končí.
Vnitro návrhem na uzavření dodatku reaguje na nařízení Evropského parlamentu, které má vstoupit v účinnost v srpnu příštího roku. Nově vydávané průkazy s biometrickými údaji budou mít platnost nejméně pět a nejvýše deset let. Jejich součástí bude muset být i strojově čitelná část. Splňovat tak budou muset minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Průkazy s platností nad deset let budou moci dostávat lidé, kteří už oslavili 70. narozeniny. Děti mladší šesti let a osoby, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, měl by být průkaz vydán s platností na rok.
Vnitro loni informovalo, že zvažuje zavedení povinných občanských průkazů pro děti od šesti let. Podle úřadu jde o nejvhodnější variantu jak zabezpečit identifikaci v souvislosti s rušením rodného čísla jako hlavního identifikátoru při komunikaci s úřady. Jako identifikátor by v budoucnu mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje. Připravovaný zákon by měl podle dřívějších informací začít platit právě příští rok v srpnu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o biometrice.
Nařízení Evropská komise navrhla v roce 2018 v rámci protiteroristických opatření. Cílem je znesnadnit padělání dokladů a jejich zneužití pro vstup do Evropské unie ze zemí mimo blok. Mezi další navrhovaná opatření patřil snadnější přístup úřadů k elektronickým důkazům a finančním informacím v jiných členských zemích nebo omezení dostupnosti některých chemikálií, aby tyto látky nemohli zneužít teroristé.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



