Zajištění vydávání průkazů s otisky prstů vláda schválila
Praha 20. července (ČTK) - Zajištění vydávání občanských průkazů a průkazů povolení k pobytu s biometrickými údaji - dvěma otisky prstů a fotografií držitele na bezkontaktním čipu - vláda dnes schválila. Tiskový odbor kabinetu to uvedl na webu. Ministerstvo vnitra navrhlo uzavření dodatku ke smlouvě se stávajícím dodavatelem dokladů, Státní tiskárnou cenin. Hodnota dodatku by měla činit 707 milionů korun do roku 2025, kdy nynější smlouva končí.
Vnitro návrhem na uzavření dodatku reaguje na nařízení Evropského parlamentu, které má vstoupit v účinnost v srpnu příštího roku. Nově vydávané průkazy s biometrickými údaji budou mít platnost nejméně pět a nejvýše deset let. Jejich součástí bude muset být i strojově čitelná část. Splňovat tak budou muset minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Průkazy s platností nad deset let budou moci dostávat lidé, kteří už oslavili 70. narozeniny. Děti mladší šesti let a osoby, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, měl by být průkaz vydán s platností na rok.
Vnitro loni informovalo, že zvažuje zavedení povinných občanských průkazů pro děti od šesti let. Podle úřadu jde o nejvhodnější variantu jak zabezpečit identifikaci v souvislosti s rušením rodného čísla jako hlavního identifikátoru při komunikaci s úřady. Jako identifikátor by v budoucnu mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje. Připravovaný zákon by měl podle dřívějších informací začít platit právě příští rok v srpnu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o biometrice.
Nařízení Evropská komise navrhla v roce 2018 v rámci protiteroristických opatření. Cílem je znesnadnit padělání dokladů a jejich zneužití pro vstup do Evropské unie ze zemí mimo blok. Mezi další navrhovaná opatření patřil snadnější přístup úřadů k elektronickým důkazům a finančním informacím v jiných členských zemích nebo omezení dostupnosti některých chemikálií, aby tyto látky nemohli zneužít teroristé.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



