Za opatření proti koronaviru chtějí lidé po vnitru 285 milionů
Praha 4. července (ČTK) - Ministerstvo vnitra dostalo do konce minulého týdne 40 žádostí o kompenzaci ztrát vzniklých zavedením vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Na úřad se obrátilo 11 lidí a 29 firem, kteří dohromady požadují zhruba 285 milionů korun. ČTK to sdělila mluvčí Hana Malá. Ministerstvo podle ní žádosti nyní vyhodnocuje, žádný nárok zatím neuznalo. Vláda zhruba v polovině března začala kvůli šíření viru postupně uzavírat obchody, restaurace, kina či provozovny služeb a omezila cesty do ciziny. Od 11. května stát opatření začal uvolňovat.
Lidé a firmy žádají náhradu škody za 57,6 milionu a ušlý zisk za 227,3 milionu korun. Nejvyšší požadovaná částka od jedné fyzické či právnické osoby činí přes 108 milionů. Nároky podle krizového zákona lze uplatnit do šesti měsíců od doby, kdy se člověk o škodě dozví.
“V případě požadavku na náhradu ušlého zisku lze konstatovat, že takto uplatněný nárok nelze podle krizového zákona reparovat, přičemž žadatele lze odkázat na příslušné vládou schválené kompenzační programy,” uvedla Malá. Odpovědnost za škodu podle krizového zákona pak podle ní nese stát pouze v případě, že byla způsobena zásahem krizových orgánů. Z posuzovaných žádostí nebyla zatím podle mluvčí žádná opodstatněná, vnitro tak zatím žádnou z požadovaných částek neproplatilo.
Server iRozhlas na počátku měsíce uvedl, že skupina asi 500 podnikatelů z různých oborů připravuje hromadnou žádost o odškodnění. Obrátili se na advokáta Daniela Zinráka, který se specializuje na náhradu škod. Zinrák nejprve prověří, kteří z podnikatelů splní kritéria pro podání žádosti. Žadatelé mohou podle advokáta uplatnit především fixní náklady, jako jsou třeba nájmy, leasingy na vybavení nebo stálé platby energií.
Názory právníků na to, v jaké míře mají lidé a firmy nárok na odškodnění za opatření při koronaviru, se liší. Například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) řekla na začátku května České televizi, že stát opatřeními proti šíření koronaviru škodu nezpůsobil. Nepředpokládá proto, že by mohly uspět případné žaloby o náhradu škody.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
