Všechny bankovní účty budou v registru, má to pomoci policii

Oprávněné orgány, například policie se souhlasem státního zástupce a finanční a celní správy, nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Centrální evidence účtů, jehož zřízení musí ještě stvrdit podpisem prezident Miloš Zeman, by jim měla umožnit zjištění informace takřka obratem.

Zřízení registru kritizovali zejména senátoři ODS a taky Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), který mluvil o státním dohledu a o šmírování. “Bude otázkou času, kdy se budou registrovat zůstatky na účtech a dispoziční práva,” řekla Veronika Vrecionová (ODS), která navrhovala s Valentovou podporou zamítnutí normy. Zazněla i varování před možným zneužitím údajů a obchodováním s nimi.

“Můžu ubezpečit, že to není velký bratr, je to věc, která dlouho je potřebná pro orgány, které chrání naši ekonomiku, náš rozpočet,” řekl na podporu normy ministr financí Andrej Babiš (ANO). O plánu se podle něho mluví deset let. “Nejsou to fotbalové zápasy, které se obchodují,” zdůraznil. Odkazoval i na zahraniční zkušenosti.

Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. Proti tomu se ale postavila centrální banka. Nynější návrh vychází z dohody ministerstva a ČNB.

Historie údajů bude podle předlohy vytvářena až po zahájení provozu evidence. Data by měla být archivována deset let. Centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.

Senát schválil i doprovodnou předlohu, která mění například trestní řád. Hospodářský výbor horní komory v ní sice doporučoval vyškrtnout novinku, která umožní už v přípravné fázi trestního řízení zjišťovat prolomením bankovního tajemství majetkové poměry podezřelých, plénum ale normu podpořilo podle návrhu ústavně-právního výboru ve vládní verzi.