Vrchní soud Olomouc potvrdil tresty mužům za úplatkářství
Olomouc 3. března (ČTK) - Olomoucký vrchní soud potvrdil tresty třem mužům za úplatkářství. V případu, kdy muži požadovali po stíhaných manželích 25 milionů korun za to, že ovlivní rozhodnutí soudů v jejich prospěch, si trojice odpyká od 4,5 do 5,5 roku vězení.
Obžalovaným bylo vyplaceno deset milionů korun, jejich vliv na rozhodování krajského a vrchního soudu se však neprokázal. Vrchní soud zamítl jejich odvolání s odůvodněním, že jsou nedůvodná a tresty jsou přiměřené.
“Vrchní soud v Olomouci má za to, že dokazování jednoznačně prokázalo jejich vinu, ostatně obžalovaný Patrik Kalous a Stanislav Netopil se odvolali pouze do výroku o trestu, když před soudem prvního stupně prohlásili svoji vinu. Do viny se odvolal pouze obžalovaný Vojtěch Novák,” řekl dnes ČTK mluvčí soudu Stanislav Cik. “Podle vrchního soudu nejsou uložené tresty rozhodně nepřiměřeně přísné,” doplnil mluvčí soudu.
Kauza souvisí s případem manželů Jaroslava a Jarmily Novotných, kterým krajský soud v minulosti uložil nepodmíněné tresty za únos a vydírání. Obžalovaní podle rozsudku oslovili Novotného s nabídkou, že ovlivní ve prospěch manželů prvoinstanční řízení u zlínského krajského soudu i odvolací řízení u olomouckého vrchního soudu. Vyšetřování však prokázalo, že jejich tvrzení bylo lživé, žádné možnosti, jak by ovlivnili jiné trestní řízení, neměli. Podle soudu se chtěli Patrik Kalous, Vojtěch Novák a Stanislav Netopil obohatit, bylo jim vyplaceno deset milionů korun, které utratili.
Mužům hrozila sazba pět až deset let, uložené tresty jsou tak na samé spodní hranici trestní sazby. Nejvyšší trest v případu dostal Kalous, který byl podle obžaloby hlavním organizátorem podvodu. Soud mu také uložil peněžitý trest 500.000 korun a propadnutí majetku zajištěného v souvislosti s případem “Obžalovaný Kalous byl klíčovou vůdčí osobou v této trestní věci, trest uložený při spodní hranici je trest velmi vstřícný, nikoliv nepřiměřeně přísný,” podotkl mluvčí soudu.
Vojtěchu Novákovi soud potvrdil pět let a peněžitý trest 300.000 korun, ani u tohoto obžalovaného soud neshledal, že by šlo o nepřiměřeně přísný trest. Netopilovi soud za trestnou činnost uložil 4,5 roku vězení, trest je pod zákonnou trestní sazbou, podotkl mluvčí soudu. Žádost obžalovaného pro uložení podmíněného trestu soud zamítl s ohledem na charakter trestné činnosti i na to, že se jí dopustil v době podmínečného propuštění.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


