Vláda podpořila novelu zákona o svobodném přístupu k informacím
Praha 14. října (ČTK) - Ochránit úřady a další instituce před zneužíváním práva na informace ze strany žadatelů má novela zákona o svobodném přístupu k informacím, jejíž návrh dnes schválila vláda. Návrh ministerstva vnitra zavádí mimo jiné možnost žádat při rozsáhlém vyhledávání informací finanční zálohu. Některé ze změn by mohly být zavedeny i do zákona o právu na informace o životním prostředí. Materiál nyní projedná Sněmovna.
Úřady a instituce by měly nově dostat možnost odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká. Nově by instituce mohly odmítnout poskytnutí informace i v případě, že by mohla znevýhodnit jednoho z účastníků soudního nebo obdobného řízení. Návrh zavádí také administrativní zjednodušení a prodloužení některých lhůt.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády řekl, že změny vycházejí z praxe při aplikování zákona. “Hlavní je zabránit šikanózním podáním, která zatěžují celý úřad. Jsou tu lidé, kteří jsou schopní středně velký úřad paralyzovat,” uvedl. O novele diskutoval i s opozicí, ale některé její výhrady nezohlednil. “Jsou body, kde jsme nenalezli shodu. Přesto zákon posíláme do Sněmovny a jsme připraveni diskutovat na plénu a ve výborech,” dodal.
Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové novela místo potřebného zpřesnění výkladu zasahuje do základních práv občanů. “V krajním případě to může vést až ke zneužívání důvodů pro neposkytnutí požadovaných informací. Je to další z pokusů této vlády vytvořit si ‘klid na práci’. TOP 09 tuto změnu v Poslanecké sněmovně rozhodně nepodpoří,” uvedla v tiskové zprávě.
Pokud bude někdo žádat mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, bude moci povinný úřad podle novely chtít zálohu na úhradu nákladů vyhledávání. Ta má podle návrhu činit maximálně 60 procent z předpokládaných nákladů a je omezena horní hranicí 2000 korun. S tím v připomínkovém řízení nesouhlasily některé kraje. Kraj Vysočina například navrhoval zálohu vypustit. Některé další kraje naopak navrhovaly zrušení horní hranice nebo její zvýšení na 5000 korun.
Vláda měla návrh projednat v létě, podle předkládací zprávy byl ale podroben dalším diskusím, mimo jiné ze strany neziskového sektoru, podle kterého byly některé navrhované změny pro žadatele příliš omezující. Předkladatelé proto ze zákona vypustili například část, podle které by mohl subjekt vyzvat žadatele, který žádá informace o platech, k doložení toho, zda a jakým způsobem žádost splňuje podmínky pro poskytnutí informace.
Další články
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v kauze Bulovky
Praha 6. srpna (ČTK) - Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.
Obvodní soud v Praze 10 uznal rehabilitaci Milana Knížáka za vazbu v 70. letech
Praha 5. srpna (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 10 dnes rehabilitoval nedávno zesnulého umělce a pedagoga Milana Knížáka. Rozhodnutí okamžitě nabylo právní moci, strany se vzdaly práva na odvolání.
Advokáti a notáři se přou nad změnou zrychlující vklad nemovitostí do katastru
Praha 4. srpna (ČTK) - Advokáti a notáři se přou nad podobou novely katastrálního zákona. Česká advokátní komora (ČAK) tvrdí, že návrh oslabuje ochranu vlastníků nemovitostí a dává notářům značnou konkurenční výhodu.
NS: Chybu v prohlášení vlastníka bytového domu lze opravit i po letech
Brno 4. srpna (ČTK) - Na chybu v prohlášení vlastníka, tedy dokumentu, který rozděluje bytový dům na jednotky, lze upozornit i po mnoha letech a žádat u soudu opravu. Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího soudu (NS).


