V televizních debatách to dnes řekli vládní představitelé. Povinnost pravidelně testovat budou mít pravděpodobně i firmy do deseti zaměstnanců a živnostníci. Epidemie v sobotu znovu zpomalila, v mezitýdenním srovnání klesl nárůst nakažených a reprodukční číslo je nejnižší za dva měsíce. Ubylo také hospitalizovaných, nemocnice jsou ale stále na hranici svých kapacit.
Nynější stav nouze je vyhlášen do 28. března. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v televizi Prima řekl, že ve vládě je shoda na jeho prodloužení nejméně do 11. dubna. Doufá, že by dva týdny mohly stačit a denní nárůsty klesnou pod 5000 případů denně. "Pak je možné zvednout plošná opatření, cestování mezi okresy a zbytek dojet podle pandemického zákona," řekl Hamáček. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale o hodinu později v České televizi řekla, že vláda se předběžně domluvila na žádosti o prodloužení stavu nouze o 30 dnů. Sněmovna by o tom měla hlasovat v pátek.
Epidemie v posledních dnech zpomaluje. V sobotu odhalily laboratoře 5443 nakažených, o 1500 méně než před týdnem. Reprodukční číslo kleslo na 0,85 a je nejnižší za poslední dva měsíce. Podle Hamáčka plošná opatření zafungovala, pokud by to bylo naopak, denní nárůsty by byly zhruba 20.000 až 25.000 případů.
V minulém týdnu sice vláda očekávala rychlejší pokles počtu nakažených, čísla ale ovlivnilo testování ve firmách, uvedl vicepremiér. Do testování jsou nyní zapojeny firmy s více než deseti zaměstnanci. Podle Schillerové vláda projedná, zda uloží povinnost pravidelně testovat i menším firmám a živnostníkům. Zvažovat bude také častější testování. Možnosti jsou podle Schillerové dvě - povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v ČT uvedl, že ideální by bylo testovat jednou za tři nebo čtyři dny.
Z průzkumu Hospodářské komory vyplývá, že 52 procent firem považuje u povinného testování za problém dodatečné náklady. Komplikace v provozu a organizaci práce v souvislosti s testováním vadí 30 procentům podniků, 18 procent se potýká s nedostatkem testů pro samotestování.
Rozvolňování bude podle Hamáčka možné, až se začnou vyprazdňovat nemocnice. "A to ještě nějakých pár dnů trvat bude," řekl. K sobotě bylo v nemocnicích 8168 pacientů s covidem, proti pátku to byl pokles téměř o 600 hospitalizovaných. V těžkém stavu bylo 1970 lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) apeloval na nemocnice, aby využívaly lék bamlanivimab od firmy Eli Lilly. Zatím bylo vydáno 605 balení do 61 nemocnic, přitom jej může používat 103 zařízení. V ČR je 3000 dávek tohoto léku. Deník N v pátek uvedl, že ministerstvo zdravotnictví další dávky objednávat nebude, protože má horší výsledky než lék od firmy Regeneron, který dorazí příští týden.
Zdravotníci dosud v ČR aplikovali 1,330.675 dávek vakcíny proti koronaviru, obě dávky dosud dostalo přibližně 357.000 lidí. Očkuje se třemi vakcínami. Prymula míní, že už nemá smysl zkoumat použití neschválené ruské vakcíny Sputnik V, látkou bylo podle něj potřeba očkovat lidi nyní v řádu měsíce, poté už bude dost jiných vakcín. Dodal, že by se nemělo zastavovat očkování vakcínou AstraZeneca. Také hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí odborné skupiny při ministerstvu Petr Smejkal v ČT řekl, že je pro vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Smejkal připustil, že ministerstvo zdravotnictví by nakonec mohlo upravit interval mezi první a druhou dávkou vakcíny u lidí, kteří se na očkování teprve budou objednávat. Rozhodnutí ještě není konečné. "Zdůrazňujeme, že by to bylo krátkodobě. V dubnu už to nemá cenu, zátěž nemocnic nebude tak velká," sdělil Smejkal. Česká vakcinologická společnost navrhla interval upravit, u očkovacích látek Comirnaty od Pfizer/BioNTech a Moderna může podle ní být až šest týdnů. Prymula by dokonce u některých vakcín byl po prodloužení intervalu až na tři měsíce.
Smejkal dnes také řekl, že rada vlády pro zdravotní rizika možná doporučí zavřít okolo Velikonoc na několik dní průmyslové podniky. Mělo by to podle něj významný vliv na pokles počtu nakažených. Prymula je ale proti, podle něj není zřejmé, zda by takové krátkodobé opatření skutečně k zastavení šíření nákazy výrazně přispělo.
Schillerová uvedla, že schodek státního rozpočtu příští rok nebude pod 300 miliard korun. "Je potřeba si uvědomit, že ještě minimálně půl roku budeme v nějaké covidové situaci," řekla. V dubnu ministerstvo financí vypracuje novou makroekonomickou predikci. Podle Schillerové už by mělo být zřejmé, jak to bude s uvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Ministryně nepočítá s tím, že by se zvedaly platy ve státní správě.
Diskuze k článku ()