Vazbu možná v některých případech nahradí elektronické náramky
Praha 7. července (ČTK) - Místo vazby by mohla být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba 200 lidí.
Zákon nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) taky uvedl, že vyšší počet používaných náramků relativně sníží provozní náklady. Novelu nyní posoudí členové ústavně-právního, bezpečnostního a branného výboru. Novela by totiž taky rozšířila vyšetřovací pravomoc Vojenské policie a zrušila by pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Tato ustanovení v debatě zpochybňoval s poukazem na praxi Zdeněk Ondráček (KSČM).
Novinka s náramky by se týkala těch obviněných, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, avšak na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nepostačovalo uložení alternativního opatření - například peněžité kauce či dohledu probačního úředníka.
Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a navíc i policie, která by obviněného zadržela.
Změna si podle důvodové zprávy vyžádá jednorázové vstupní náklady ve výši zhruba 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady ve výši asi 12,5 milionu. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které by zároveň chtělo zajišťovat provoz monitorovacího centra.
Novinka by měla nabýt účinnosti od března 2016. Systém elektronického monitoringu v Česku zatím vůbec nefunguje, ministerstvo v minulosti totiž opakovaně zrušilo tendr. Podle nynějších plánů by měl být dodavatel vybrán do konce roku a zkraje roku příštího by mohl začít zkušební provoz.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.
