Vazbu možná v některých případech nahradí elektronické náramky
Praha 7. července (ČTK) - Místo vazby by mohla být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba 200 lidí.
Zákon nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) taky uvedl, že vyšší počet používaných náramků relativně sníží provozní náklady. Novelu nyní posoudí členové ústavně-právního, bezpečnostního a branného výboru. Novela by totiž taky rozšířila vyšetřovací pravomoc Vojenské policie a zrušila by pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Tato ustanovení v debatě zpochybňoval s poukazem na praxi Zdeněk Ondráček (KSČM).
Novinka s náramky by se týkala těch obviněných, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, avšak na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nepostačovalo uložení alternativního opatření - například peněžité kauce či dohledu probačního úředníka.
Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a navíc i policie, která by obviněného zadržela.
Změna si podle důvodové zprávy vyžádá jednorázové vstupní náklady ve výši zhruba 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady ve výši asi 12,5 milionu. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které by zároveň chtělo zajišťovat provoz monitorovacího centra.
Novinka by měla nabýt účinnosti od března 2016. Systém elektronického monitoringu v Česku zatím vůbec nefunguje, ministerstvo v minulosti totiž opakovaně zrušilo tendr. Podle nynějších plánů by měl být dodavatel vybrán do konce roku a zkraje roku příštího by mohl začít zkušební provoz.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
