Uzákonění trestné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na hrozby

V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opozice návrh zpochybňuje, Sněmovna nejen kvůli němu několikrát nedokončila schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí.

Návrh by měl podle Rakušana reagovat například na vyzvědačství. Uvedl, že třeba na ministerstvu zahraničních věcí v minulosti byl zaměstnanec usvědčený z dlouhodobého předávání informací. Nešlo o informace utajované, nýbrž citlivé. Pracovník poté odešel do důchodu a na základě trestního řádu nebylo možné jej postihnout.

Opoziční hnutí ANO podle Rakušana tvrdí, že návrh je tzv. přílepkem neboli věcně nesouvisejícím doplňkem k takzvanému lex Ukrajina. Příští týden Sněmovna začne projednávat trestní zákoník a ANO uvedlo, že by návrh mohl být jeho součástí. Rakušan ale míní, že není jistota, že v současné sněmovní atmosféře se trestní zákoník projedná.

Navíc kdyby návrh byl součástí již projednávané novely, mohl by podle ministra začít platit v prvních měsících příštího roku. Pokud by byl zakotven v trestním zákoníku, bude tomu tak až od roku 2026.

Dočasná ochrana, které se původní předloha týká, umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt by mohli využít ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Kromě platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení by k základním podmínkám patřila rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému.

Podle Rakušana je důležité, aby začala novela platit co nejdříve. Od začátku roku má odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra podle aktuální předlohy začít s elektronickou registrací Ukrajinců žijících v Česku. Podle nynějšího zákona by to museli pracovníci odboru stihnout do poloviny března.

Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) se Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině snaží informačně působit na českou veřejnost. To bylo i předmětem vlivové operace spojené s mediální platformou Voice of Europe a podnikateli Arťomem Marčevským a Viktorem Medvedčukem. Česko platformu i dvojici podnikatelů zařadilo v březnu na vnitrostátní sankční seznam, v květnu obdobně rozhodla i EU.