Upozornil i na nedostatečně kontrolovanou a prosazovanou legislativu. Na dotaz ČTK to uvedl spolek Svoboda zvířat. Ministerstvo zemědělství se přiklání k tomu, že šlo o selhání jedince, nikoliv systémový problém, současnou legislativu považuje za dostatečnou. Úřad ale souhlasí s důslednějšími postihy pro chovatele za nedodržování pravidel.
"Smrt lva je selháním jednotlivce, ale i celého systému. Případy tohoto druhu jasně ukazují, že chov divokých druhů zvířat mimo licencované zoologické zahrady, zejména chov velkých kočkovitých šelem, není v souladu s jejich potřebami a může představovat riziko nejen pro zvířata samotná, ale i pro veřejnost," uvedla Karolína Zapotilová, advokační pracovnice Svobody zvířat.
Problém podle Zapotilové spočívá zejména v tom, že chybí systematický dohled nad tím, zda chovatelé dodržují pravidla. "Je zásadní zpřísnit dohled nad podobnými zařízeními, zajistit kontrolním orgánům dostatečné finanční i personální zázemí," řekla Zapotilová. Bez posílení kontrol a vymáhání pravidel budou incidenty a nelegální chovy přetrvávat, tvrdí.
Nezisková organizace Ústav ochrany zvířat a welfare uvedla, že zaslala výzvu Středočeskému kraji, aby prověřil postup obce Černošice. Podle organizace lze dovodit, že kvůli nečinnosti orgánů obce nebyl odstraněn protiprávní stav s nezkolaudovanými stavbami v zooparku. Ústav také podal podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) k prošetření postupu policie. Z dostupných informací není zjevné, že pohyb lva v uzavřeném areálu zooparku představoval ohrožení života nebo zdraví osob, uvedla organizace. Podle ní tak zvíře nemuselo být usmrceno, protože s největší pravděpodobností byl možný odchyt.
Ministerstvo zemědělství (MZe) uvedlo, že prozatím nemá dostatečné informace, aby se mohlo komplexně vyjádřit, přiklání se ale k tomu, že selhání bylo na straně chovatele. "Z pohledu MZe a zákona na ochranu zvířat, kterého jsme gestorem, se nedomníváme, že je nutné tuto legislativu dále zpřísňovat. Spíše je nutné důsledně postihovat chovatele, kteří nedodržují nastavená pravidla," napsal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Úřad zákon na ochranu zvířat v roce 2022 novelizoval a zpřísnil podmínky chovu velkých kočkovitých šelem a lidoopů, zakázal rozmnožování těchto zvířat v soukromých chovech a nařídil chovatelům absolvovat specializovaný kurz. Kurz obsahuje dva moduly s 36 a 16 výukovými hodinami. Chovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů musí mít také osvědčení o způsobilosti, MZe jich vydalo 70.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) usiluje o narovnání podmínek nelicencovaných zařízení s licencovanými zoologickými zahradami, o což se úřad snažil v novele zákona o zoologických zahradách. "Vzhledem k tomu, že na ní nebyla odborná shoda, a vzhledem k blížícím se volbám, ji už MŽP nestihlo předložit, plánuje to tak udělat v příštím roce," řekla mluvčí Veronika Krejčí. Novela by měla řešit zavedení regulace pro chovatelská zařízení, která vystavují volně žijící živočichy veřejnosti, tedy i pro zookoutky a zooparky.
Ochránci zvířat považují za nutné také budovat záchranná centra, kam by bylo možné umisťovat zvířata odebraná z nevhodných či nelegálních chovů. Spolek také navrhuje zřídit specializovaný policejní útvar pro potírání kriminality vůči životnímu prostředí a zvířatům, který by efektivněji řešil případy nelegálních chovů i obchodování s ohroženými druhy.
Mimo zoologické zahrady nebo cirkusy smí v ČR aktuálně chovat šelmy 12 chovatelů, kteří mají povolení pro chov 43 velkých kočkovitých šelem. Dále podle dat MZe má 36 chovatelů povolení pro chov 75 malých koček, například rysů či pum, tři chovatelé mají povolení pro chov šesti medvědů, 43 chovatelů pro chov 125 psovitých šelem a 69 chovatelů pro chov 395 ostatních druhů šelem, mezi které patří surikata, kuna či skunk.
Diskuze k článku ()