Ústavní soud svolal veřejné jednání o sběru dat ve zdravotnictví

“Navrhovatelé jsou si vědomi potřeby sběru zdravotnických dat jako podmínky zvyšování úrovně kvality zdravotnictví, ale nelze to činit v rozsahu a způsobem, který prosadilo ministerstvo zdravotnictví,” stojí v senátorském návrhu, kterým se jako soudce zpravodaj zabývá Radovan Suchánek.

Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech 15 soudců, koná Ústavní soud jen výjimečně. O většině návrhů soudci diskutují za zavřenými dveřmi. Naposledy plénum veřejně zasedalo před rokem, kdy se zabývalo právní úpravou uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace. Vyslechlo řadu odborníků, nakonec ponechalo sporné zákony beze změn.

V Národním zdravotnickém informačním systému (NZIS) se shromažďují a zpracovávají osobní a další údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev nebo od poskytovatelů zdravotních služeb. Jsou to informace o poskytovatelích, zdravotnických pracovnících, pacientech, jejich diagnózách a poskytnutých hrazených službách. Správou systému je pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Podle senátorů jsou registry “historickým reliktem předrevolučního centrálně řízeného zdravotnictví”. “Právo na soukromí v podobě ochrany osobních dat v té době mělo zcela okrajový význam. Ani později, v devadesátých letech, nebyla problematice registrů věnována významnější pozornost,” stojí v návrhu.

Senátoři kritizují také část zákon o veřejném zdravotním pojištění. Sporné ustanovení zavedlo novou metodu výpočtu nákladovosti zdravotnických výkonů a metodiku jejich úhrad - sytém DRG. Je založený na datech z NZIS.