Ústavní soud dostal návrh na zrušení části zákona o služebním poměru
Brno 16. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se musí znovu zabývat nejasnými kompetencemi pro rozhodování o nárocích příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění.
Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu navrhl zrušit část zákona o služebním poměru. Zároveň argumentuje proti závěrům ÚS, vyjádřeným v nálezu z roku 2020. Tehdy soudci konstatovali, že o nárocích na odškodnění by měly rozhodovat soudy, nikoliv služební funkcionáři, a to kvůli riziku systémové podjatosti. ČTK to zjistila ze soudních databází.
Zákon říká, že pokud dojde uvnitř bezpečnostního sboru k diskriminaci “jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře”, může se oběť obracet na soud. V ostatních případech, kdy problém spočívá přímo v rozhodnutí služebního funkcionáře, by měl o odškodnění rozhodovat opět služební funkcionář daného bezpečnostního sboru. Podle zvláštního senátu tak jednak vzniká nepatřičná dvoukolejnost, jednak jde o rozpor s názorem ÚS na systémovou podjatost.
“Setrvá-li ÚS na závěrech o riziku systémové podjatosti (…), bude moci dané zákonné ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem odstranit z právního řádu,” stojí v návrhu. Vyškrtnutí šesti slov by vedlo k plnému přechodu rozhodovací pravomoci o nárocích na odškodnění na civilní soudy.
Zároveň ale zvláštní senát dává svým návrhem ústavním soudcům “příležitost revidovat závěry o porušení práva na spravedlivý proces systémovou podjatostí”. Domnívá se totiž, že riziko podjatosti nehrozí vždy, ale jen v některých situacích, které lze řešit například vyloučením konkrétního služebního funkcionáře, případně mohou ochranu diskriminovaného pracovníka zajistit správní soudy.
Zvláštní senát se komplikovanou problematikou zabývá na základě konkrétní kauzy někdejšího policisty, který se stal obětí bossingu, tedy šikany na pracovišti. Podle dostupných informací jde o bývalého ředitele uherskohradišťské policie Bronislava Šabršulu. Bossing se měl odehrávat v letech 2011 a 2012. Šabršula později žádal omluvu a odškodnění 200.000 korun. Vzhledem k nejistotě, kdo vlastně má o odškodnění rozhodovat, se kauza dostala až ke zvláštnímu senátu, který řeší kompetenční spory, a nyní také k ÚS.
Návrh na zrušení části zákona obdržel ÚS v lednu. Dnes jej zpřístupnil na webu. Rozhodnutí pléna dosud nepadlo.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
