Státní zástupci by neměli mít právo vyšetřovat, uvedla Sněmovna

Komise podle zdůvodnění zjistila, že státní zástupci běžně svými pokyny zasahují do toho, kdo konkrétně se v policejním útvaru bude věnovat určité agendě. Žalobci navíc podle komise v přípravném řízení aktivně provádějí úkony místo toho, aby se soustředili na dozor nad jeho zákonností.

“Příkazy státních zástupců, že určitou záležitost smí řešit pouze jeden jimi konkrétně určený policista a že jiné policisty nesmí takto určený policista o ničem z řešené věci informovat, jsou v rozporu s účelem zákona a vůlí zákonodárce,” uvedla komise. Toto rozhodování by podle ní mělo být výhradně odpovědností vedoucího policejního útvaru.

Vypuštění pasáží o vyšetřovacím oprávnění státních zástupců komise zdůvodňuje tím, že k takovým úkonům nemají vybavení, vzdělání ani výcvik. Žalobcům navíc může podle zdůvodnění bránit v nezávislém dozoru nad zákonností v přípravném řízení.

Pro návrh hlasovalo navzdory předchozímu nesouhlasu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) 83 ze 123 přítomných poslanců. Proti bylo 37 poslanců z řad ANO a Úsvitu. Proti hlasoval také lidovec Ludvík Hovorka.

Požadovaná úprava trestního řádu by podle místopředsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) naprosto rozložila současný systém. Podotkl, že státní zástupce vylučuje vyšetřovatele, když podle jeho mínění chybuje nebo nedbá jeho pokynů. “Vyšetřovací komise de facto navrhuje, aby státní zástupce neměl možnost dostát své odpovědnosti za zákony a efektivní průběh přípravného řízení trestního,” řekl Vondráček.

Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) prosadil požadavek, aby se vláda zasadila o důsledné dodržování částí trestního řádu, které pojednávají o posuzování důvodnosti nařízení odposlechů. Naopak Daniel Korte (TOP 09) neuspěl s návrhem výzvy kabinetu ke zpracování novely, která by vypustila oprávnění státního zástupce povolovat sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy. Mělo by to být podle Korteho názoru v pravomoci soudu.