Soud ve Štrasburku začal loni řešit 16 nových stížností na ČR
Praha 7. června (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se v loňském roce začal věcně zabývat 16 novými stížnostmi proti ČR. Sedm z nich podal podnikatel Shahram Zadeh, který kritizuje svou vazbu. U žádné z loňských stížností zatím soud neshledal porušení úmluvy o ochraně lidských práv. Tři z dřívějších případů loni skončily smírem a ČR se v nich zavázala vyplatit celkem 1,2 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy vládního zmocněnce, kterou má ČTK k dispozici a kterou se bude v pondělí zabývat vláda.
Mezinárodní soud ve Štrasburku loni ve vztahu k ČR nekonstatoval žádné porušení úmluvy, avšak ani nevydal rozsudek, v němž by konstatoval, že k jejímu porušení nedošlo. “V roce 2019 se nekonalo před soudem žádné veřejné jednání v české věci,” konstatoval ve zprávě zmocněnec Vít Alexander Schorm.
Šestnáctka nových stížností, které loni soud oznámil české vládě, je jen zlomkem těch, které byly proti Česku ve skutečnosti podány - 276 jich loni soudci odmítli a dalších 122 čekalo na vyřízení.
Podnikatel Zadeh je v ČR souzený za daňové úniky a také kvůli ovlivňování svědků, za což ho česká justice poslala na osm let do vězení. U ESLP si stěžuje na porušení práva na přiměřenou dobu vedení vazebního trestního stíhání. “Související břemeno je potenciálně nemalé. Při sepisování stanoviska vlády ke stížnostem ve věci Zadeh bylo třeba projít 99 svazků spisového materiálu čítajících 33.500 stran a zhruba 150.000 stran příloh,” uvedli autoři zprávy.
Další z nově projednávaných stížností se týká vážné zdravotní újmy kvůli neposkytnutí vhodné péče v zařízení pro zajištění cizinců. Jiná stěžovatelka pak namítá porušení práva na soukromý a rodinný život, protože jí stát po úmrtí manžela zabránil pokračovat v umělém oplodnění.
Soud v roce 2019 schválil tři smírná urovnání mezi stěžovateli a ČR, což v praxi znamená, že Česko uznalo porušení úmluvy a dohodlo se s poškozeným člověkem na výši zadostiučinění. Všechny tři případy se týkaly vlastníků nemovitostí, kteří napadli regulaci nájemného bez právního základu v letech 2002 až 2006.
Od vzniku samostatné České republiky až do konce loňského roku řešil ESLP celkem 800 stížností proti ČR. Žádné porušení úmluvy neshledal v 311 případech, alespoň jedno porušení pak v 224 kauzách. Dalších 118 případů skončilo smírně, u 30 Česko samo uznalo porušení úmluvy. Bez konečného rozhodnutí je 55 kauz a ve zbylých 62 případech vzali stěžovatelé své stížnosti zpět.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



