Sněmovna zřejmě schválí omezení administrativy u veřejných zakázek
Praha 15. listopadu (ČTK) - Před schvalováním ve Sněmovně je po dnešku vládní novela zákona o veřejných zakázkách, která má omezit administrativu s nimi spojenou.
Podle vlády má hlavně odstranit nedostatky, na které se přišlo během fungování současného zákona z roku 2016. Vládní návrh nezavádí nová práva a povinnosti, které by představovaly podstatné ekonomické dopady. Poslanci k ní vznesli řadu úprav. Například výbor pro obranu chce zrušit přísnější pravidla u obranných a bezpečnostních zakázek. Výbor pro veřejnou správu chce výjimku u podlimitních zakázek související s podporou dětí a mládeže. O návrzích rozhodne Sněmovna při závěrečném schvalování.
“Návrhy výborů nepředstavují riziko pro zadávací řízení nebo pro porušení závazků vůči EU a nikterak nenavyšují administrativní zátěž,” uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Jeho předchůdkyně v ministerské funkci Klára Dostálová (ANO) navrhla odklad účinnosti zákona z původně navrženého 1. ledna příštího roku na první den třetího měsíce po vyhlášení novely zákona ve sbírce.
Výbor pro veřejnou správu navrhuje, aby u podlimitních zakázek nemuseli vyhlašovat zadávací řízení příjemci veřejné podpory od veřejného zadavatele, pokud jde o zakázku na dodávky nebo služby související s podporou práce s dětmi a mládeží. Původní vládní návrh přišel s výjimkou pro podlimitní zakázky, které zadává Finanční analytický úřad pro účely boje s praním špinavých peněz nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost pro zajišťování kybernetické bezpečnosti státu. Výbor také podpořil výjimku pro organizace, které z veřejných peněz zadávají zakázky s plněním mimo EU. Týká se to především zahraniční rozvojové spolupráce.
Výbor pro obranu přijal pozměňovací návrh, podle kterého by i u obranných a bezpečnostních zakázek bylo možné dojednávat změny závazku ze smlouvy, jako je tomu u jiných zakázek. Podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nejsou pro stanovení odlišných pravidel důvody.
Poslankyně STAN Eliška Olšáková navrhla zvýšit limit pro zakázky malého rozsahu. U zakázek na dodávky nebo služby chce zvýšit limit ze dvou milionů na tři miliony, u zakázek na stavební práce pak ze šesti na devět milionů. Jako zásadní důvod pro navýšení limitu uvedla růst cen ve stavebnictví. Ministr Bartoš řekl, že pokud jde o nastavení limitů, dal by přednost diskusi o jejich výši.
Předseda pirátského klubu Jakub Michálek předložil návrh umožňující vyloučit uchazeče o zakázku, který neplní povinnost zveřejňovat účetní výkazy. Do zákona o veřejných zakázkách chce převést některá pravidla ze zákona o střetu zájmů týkající se hlavně veřejných funkcionářů. Podle něj se nynější úprava neosvědčila a může vytvářet nejistotu. Jde hlavně o možnost vyloučení členů vlády a jejich firem z účasti na veřejných zakázkách.
Kvůli nesprávnému převzetí evropské směrnice se například v zákoně zpřesňuje výjimka pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy, kdy zadavatel danou věc nakupuje opakovaně. Jde o zakázky, kdy se cena pořizované věci během účetního období mění a zadavatel tyto věci nakupuje opakovaně podle svých potřeb. Nově se má u těchto zakázek pravidelné povahy určovat předpokládaná hodnota pouze v případě podlimitních zakázek a zakázek malého rozsahu. Ministerstvo pro místní rozvoj v tiskové zprávě již dříve uvedlo, že předloha také upravuje pravidla pro přidělování zakázek dodavatelům odsouzeným například za korupci. “Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou nově povinni administrativně nenáročnou formou prokazovat svoji způsobilost, aby zakázku nezískala společnost odsouzená například za korupci,” informovalo MMR.
Zadavatelé podle novely už nebudou muset vyžadovat originál bankovní záruky, protože to z důvodu elektronizace není zapotřebí, uvádí důvodová zpráva. Zadavatel se bude moci také rozhodnout, zda v případě dokazování kvalifikace vybraného uchazeče bude vyžadovat originály dokladů, nebo jejich kopie. Novela má vyjasnit terminologii u zjednodušeného režimu. Zákon má rozlišovat mezi zjednodušeným režimem jako jedním ze tří druhů režimů, a řízením pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu jakožto jedním z devíti druhů zadávacích řízení.
Snížit administrativní zátěž má i nové pravidlo, které umožní zadavatelům pří řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže poskytovat tomuto úřadu přístup k dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje. Nebude nutné takto zpřístupněnou dokumentaci úřadu zasílat, uvedla vláda.
Další články
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.


