Sněmovna schválila pravidla pro auta bez řidiče i vznik nové silniční inspekce
Praha 12. března (ČTK) - Zákon zřejmě do budoucna upraví podmínky autonomních vozidel, tedy aut bez řidiče. Lidé na místě řidiče například nebudou smět pít alkohol a budou muset na výzvu vozidla převzít řízení. Počítá s tím novela zákona o silničním provozu, kterou schválila Sněmovna.
Předloha počítá hlavně se zřízením Inspekce silniční dopravy. Inspekce bude mít větší pravomoci například při kontrolách stanic technické kontroly nebo přetížených kamionů. Upravuje také takzvanou poptávkovou dopravu. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Novela podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) přinese na silnice řadu pozitivních věcí. Sníží zbytečnou byrokracii, ušetří lidem peníze a zvýší bezpečnost, vyjmenoval.
Poptávková doprava, nazývaná také autobus na zavolání, kterou už některé kraje zavádějí, umožní cestujícím objednat si autobus například pomocí aplikace v mobilu. S pomocí aplikace v chytrém telefonu si lidé mohou přivolat minibus, který je dopraví, kam potřebují. Nasazení tohoto typu dopravy má být jednodušší i díky tomu, že pro použitá vozidla bude stačit řidičský průkaz skupiny B, nebude nutné oprávnění pro autobusy. Kupka poslancům řekl, že menší autobusy nebo mikrobusy můžou zastavit i v místech, kde nejsou klasické zastávky, což může pomoci třeba seniorům.
Pravidla pro autonomní vozidla se do novely dostala na návrh ministerstva dopravy prostřednictvím pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Návrh stanoví, že po dobu řízení automatizovaného auta vozidlem se na řidiče nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti řidiče týkající se řízení vozidla, jejichž dodržení zajišťuje automatizované vozidlo. Podle dřívějšího vyjádření ředitele legislativy ministerstva Jakuba Kopřivy se na tato vozidla bude i nadále vztahovat povinné pojištění, protože případnou škodu způsobí provoz vozidla, ať už ho bude řídit automat, nebo člověk.
Novela také počítá se vznikem Inspekce silniční dopravy, která vznikne transformací dosavadního Centra služeb pro silniční dopravu. Neměla by podle vlády znamenat zřízení nových úřednických míst. Inspektoři budou nosit služební stejnokroj a zaměří se třeba na přetížené kamiony nebo na nápadně kouřící vozidla, u nichž bude podezření na porušování emisních předpisů. Inspekce bude mít 80 pracovních míst. Roční náklady na investice a provoz nové inspekce ministerstvo dopravy odhaduje přibližně na 146 milionů korun.
Novela řeší i takzvané tatraktory. Jde o vozidla registrovaná jako traktory, ale přitom mají provozní a jiné vlastnosti jako běžné nákladní automobily. Podle nynějšího zákona se za ně například neplatí mýtné. Půjde o vozy, jejichž nejvyšší povolená hmotnost převyšuje 3500 kilogramů a konstrukční rychlost je 80 kilometrů v hodině nebo vyšší, ale registrovány jsou jako traktory. Nově mají podléhat mýtnému a k jejich řízení bude zapotřebí oprávnění skupiny C1 nebo C a také profesní způsobilost.
Sněmovna odmítla návrh poslance ODS Stanislava Blahy, který stanovoval dolní hranici sazeb pokut za přestupky spáchané provozovateli stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí a kontrolními techniky. Blaha argumentoval tím, že nyní platí pouze horní hranice pokut a v praxi pak úřady ukládají pokuty v různé výši. Podle Asociace STK i Hospodářské komory však můžou být pokuty likvidační. Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) ale řekl již v úterý ČTK, že podle ministerstva dopravy likvidační nejsou.
Sněmovna na Adamcův návrh prodloužila nyní roční platnost evidenční kontroly vozidla, která je potřebná pro změnu vlastníka nebo provozovatele. Nově má platit celou dobu mezi pravidelnými technickými prohlídkami vozu. Evidenční kontrola je součástí technických prověrek, prodloužení její platnosti má snížit administrativu. Nelíbí se to Asociaci STK, která varuje před tím, že to zvýší počet podvodů se stočenými tachometry. Adamec naopak argumentuje tím, že jde o změnu z vládního programového prohlášení, která má ulevit od administrativy.
Společný záznam o nehodě, k níž není nutné přivolat policii, budou moci řidiči pořizovat patrně také přes webovou aplikaci České kanceláře pojistitelů. Přijatý pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara (ODS) navíc zvyšuje hranici odhadované škody, od níž je nutné oznamovat havárií policii, z nynějších 100.000 korun na 200.000 korun. Kupka uvedl, že zvýšení hranice odráží růst cen.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


