Sněmovna schválila odklad placení pojistného z dohod na 1. leden 2025
Praha 17. dubna (ČTK) - Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července.
Schválila to Sněmovna v novele zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Pozměňovací návrh předložili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), jeho stranická kolegyně Marie Jílková a poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.
Spolu s odkladem účinnosti odvodů chce ministr systém výběru pojistného i způsobu přihlášení se k odvodu zjednodušit a učinit bezpečnější pro samotné zaměstnance, kteří pracují na dohodu. Evidenci lidí pracujících na dohodu má vést Česká správa sociálního zabezpečení. Jurečka již dříve poukázal na to, že systém v dosavadní právní úpravě se po debatách s odbornou veřejností ukázal jako složitý a s určitými riziky pro takzvané dohodáře z hlediska případných nedoplatků. K nové úpravě zaznívaly výhrady ze strany odborníků i zaměstnavatelů.
“Základní princip zůstává zachován - to znamená, v okamžiku, kdy by potom přesáhl ten objem na tu dohodu 25 procent průměrné mzdy, tak potom se bude odvádět pojistné,” popsal již dříve ministr. Podle konsolidačního balíčku bude nově od odvodů osvobozena práce na dohodu jen v případě, že výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 25 procent průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady nepřekročí 40 procent průměrné mzdy.
Jurečkův postup ale vyvolal dnes i dříve kritiku ze strany předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. Poukazovala na to, že stejný pozměňovací návrh předložila ona sama již loni při projednávání balíčku. Obvinila koalici, že dopustila chaos.
Sněmovna dnes také na návrh poslance ODS Libora Turka mimo jiné zpřesnila ustanovení, které osvobozuje od daně z příjmů peníze z prodeje nemovitosti, pokud je poplatník použije na zajištění své bytové potřeby. Jde hlavně o případy, kdy poplatník vlastnil nemovitost méně než deset let. Podle zákona musí oznámit jejich získání do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Podle poslance Turka se tak vyskytují případy, kdy poplatník neoznámí včas, že peníze využil na zajištění bytové potřeby. Musí pak doplatit daň včetně penále a úroků. Poslanec proto navrhl, aby v takovém případě poplatník zaplatil pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu, ale nehrozilo by už dodatečné zdanění.
Další články
Ruský podnik neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého účtu
Brno 30. července (ČTK) - Ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého bankovního účtu.
Změnu financování ČT, kterou plánuje vláda, označil Senát za nežádoucí
Praha 29. července (ČTK) - Změnu financování České televize (ČT), kterou plánuje vládní koalice, označil dnes Senát za nežádoucí, nekoncepční a odporující platným pravidlům EU.
Dvacítka ekonomů varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel
Praha 28. července (ČTK) - Dvacítka českých ekonomů dnes apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Vláda schválila novelu zákona o obcích, má narovnat odměňování
Praha 27. července (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o obcích, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při souběhu funkcí.
Jak lépe využívat Listinu základních práv Evropské unie
Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.


