Sněmovna schválila nový stavební zákon, má řadu kritiků, nyní ho posoudí Senát

Poslanci normu přijali proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Část opozice tento princip odmítá a tvrdí, že to ochromí stavební řízení. Poslanci při schvalování přijali řadu pozměňovacích návrhů, některé z nich dokonce přes nesouhlasné stanovisko ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO). Nyní zákon, který má platit od 1. července 2023, dostane k projednání Senát. Je možné, že ho Sněmovně vrátí.

Nový stavební zákon, jehož základní teze představilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v září 2017, má nahradit dosavadní zákon z roku 2006. Ministerstvo si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem MMR také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit. Podle schválené podoby vznikne Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou mít jednotlivá územní pracoviště a budou rozhodovat v první instanci. Stavebníci se budou odvolávat právě k odvolacímu stavebnímu úřadu, který bude mít na starosti také povolování třeba dálnic nebo letišť. Ministerstvo nakonec variantu čistě státní stavební správy podpořilo. Do zákona se dostala formou komplexního pozměňovacího návrhu ze sněmovního hospodářského výboru, kde ho podpořila skupina poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO).

Zákon bude rozlišovat stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jejich seznam bude obsahovat příloha k zákonu. Stavbou bude také výrobek, který bude plnit funkci stavby. O povolení se bude žádat u všech staveb kromě jednoduchých. Stavebník bude moci svépomocí stavět stavby drobné a jednoduché, ale pokud sám nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých staveb sjednat stavební dozor. U staveb pro bydlení bude muset zajistit stavbyvedoucího, stejně jako pokud bude odstraňovat stavbu, v níž je azbest. U jednoduchých staveb bude muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení. Stavebními úřady budou také ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, a to u záměrů, které souvisí s jejich úkoly. Účastníky řízení budou rovněž obce, na jejichž území se záměr má uskutečnit.

Pro nový zákon dnes hlasovalo 92 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Pro zákon hlasovali poslanci ANO, SPD a tři sociální demokraté. Někteří sociální demokraté byli proti zákonu stejně jako ostatní poslanci. Podle koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) má schválený zákon řadu nedostatků, mají ho za paskvil. Piráti dnes neúspěšně vznesli návrh na zamítnutí zákona. Zákon nepodpořili ani poslanci KSČM, vadilo jim, že prošel návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místností. Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar to označil mimo jiné za skandální a za návrat do středověku. Na následné tiskové konferenci návrh ostře kritizoval. “Zvážíme další kroky v rámci této vlády, která dělá asociální politiku vůči lidem,” řekl. Návrh byl jedním z důvodů, proč zákon nepodpořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). O zákonu chce dále jednat i v koaličním formátu. Koordinace i v rámci poslaneckého klubu je podle něj obtížná, neboť předloha vznikala ve Sněmovně “za pochodu”.

Kritiku si zákon vysloužil i od Svazu měst a obcí ČR. “Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili, což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty,” sdělil předseda svazu František Lukl. Za zcela nepřijatelný označil zákon pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle svazu je stavební zákon jednou z nejkontroverznějších norem posledních let. Svaz uvedl, že kombinace pozměňovacích návrhů centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. Předseda svazu zároveň věří, že zákon vrátí Sněmovně k dalšímu projednání Senát. V případě, že ho horní komora Sněmovně vrátí, bude k jeho přijetí potřeba 101 hlasů, tedy nadpoloviční většina všech poslanců.

Za mírné zklamání označila zákon Hospodářská komora ČR, přesto podle ní otevírá cestu k efektivnějšímu stavebnímu řízení. “Komora postrádá větší podporu zkrácenému postupu změny územních plánů nebo přijetí opatření proti nečinnosti úřadů, což by povolovací proces mohlo významně urychlit,” uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Změnu stavebního práva podle něj komora považuje za jeden ze základních předpokladů pro rozhýbání české ekonomiky v období po koronaviru, ale také pro modernizaci státní správy založené na principech zrychlení a digitalizace.

Asociace developerů a Sdružení pro zahraniční investice schválení zákona vítají, Česká komora architektů (ČKA) považuje za nepochopitelné vyjmutí dozoru projektanta z vybraných činností ve výstavbě. Mezinárodní rada památek a sídel (ICOMOS) uvedla, že nový stavební zákon porušuje ochranu kulturního dědictví a mezinárodní smlouvy o ochraně památek.