Smlouvy nezveřejněné v registru budou neplatné, rozhodla Sněmovna

Pro potvrzení sněmovní podoby normy hlasovalo 110 ze 161 přítomných poslanců, 26 jich bylo proti. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Senátní úprava předtím získala podporu 27 poslanců, proti jich bylo 92. “Do poslední chvíle nebylo vůbec jasné, že ten zákon projde a v jaké podobě. Jsem rád, že poslanci setrvali na své původní verzi a že nepřijali senátní verzi, která je úplně prázdná,” řekl novinářům hlavní předkladatel zákona Jan Farský (za TOP 09, STAN).

“Ten zákon zůstal někde na půli cesty, ale to, co navrhoval Senát, už bylo za čarou,” uvedl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Připouští novelu, která stanoví výjimku ze zveřejňování smluv pro národní podnik Budějovický Budvar, jak chtěli i senátoři, a možná i pro některé další firmy s podílem státu, krajů nebo obcí. Schválení sněmovní verze pochválil taky ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. “Každý volič by měl mít právo vidět, co úředníci placení z jejich daní podepisují za smlouvy,” podotkl.

Proti předloze se opět stavěli hlavně poslanci KSČM. Jejich předseda Vojtěch Filip mluvil o paskvilu a Jan Klán prohlásil, že se o protikorupční zákon nejedná. “Pokud bude veřejnost moci nahlížet do špatné smlouvy, nic to nezachrání,” uvedl. Někteří poslanci se obávají toho, že předloha zhorší postavení státních, krajských a obecních firem vůči konkurenci.

Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Pod normu budou spadat smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ.

Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít ani zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Z působnosti zákona bude vyňato taky šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor.

Senát chtěl přidat do normy další výjimky. Navrhoval vyloučit národní podniky, především tedy Budějovický Budvar, dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.

Senátní verze počítala s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10.000 korun. Nad zveřejňováním smluv měl dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Senátor Jaromír Strnad (ČSSD) před poslanci uvedl, že zákon není opravitelný, senátní úpravy by ale prý jeho záporné dopady zmírnily.

Předlohu ve sněmovní podobě silně podporovala iniciativa Rekonstrukce státu. “Není to žádný všelék, ale zatím nejsilnější krok k prevenci plýtvání a klientelismu ve veřejné správě,” uvedl za iniciativu v tiskové zprávě Pavel Franc.