Senátoři požádali ÚS, aby zrušil daňové zvýhodnění čtyř největších měst v ČR
Brno/Praha/Ostrava/Plzeň 24. června (ČTK) - Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtovém určení daní. Konkrétně jde o ustanovení, která zvýhodňují Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň při rozdělování daňových příjmů. Zákon podle senátorů vytváří uzavřenou skupinu čtyř měst, privilegovanou na úkor ostatních samospráv.
Soud návrh zpřístupnil na webu. Plzeň s návrhem nesouhlasí, Praha a Ostrava odmítají, aby po změně dostávaly méně peněz.
“Tento mechanismus fakticky rozděluje obce na dvě kategorie, a to na obce zákonem ‘privilegované’, kterým je přiznán násobně vyšší podíl na výnosech sdílených daní, a všechny ostatní obce, které žádné zvýhodnění nemají,” píše se v návrhu. Soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, rozhodovat budou všichni soudci a soudkyně.
Návrh podpořily téměř tři desítky senátorů, za které jednal Michael Canov (SLK). Nechtějí zrušit celý systém rozpočtového určení daní, ale jen některá ustanovení zákona a jeho přílohu. Jde hlavně o přepočítací koeficienty pro čtyři největší sídla v Česku.
V případě zrušení koeficientů by Praha, Brno, Ostrava a Plzeň při rozdělování daní přišly o své zvláštní postavení, v minulosti zdůvodňované tím, že velká města jsou významná pro širší okolí a slouží nejen svým obyvatelům, ale širší aglomeraci nebo celému regionu. Senátoři argumentují tím, že podobné funkce dnes plní i jiná krajská města, například Liberec či Olomouc.
Senátoři nezpochybňují fakt, že daňové výnosy jsou rozrůzněné. Vadí jim, že chybí obecná, předem daná a přezkoumatelná kritéria, která by teoreticky umožnila přičlenit k čtveřici měst i další sídla, pokud kritéria splní.
Podle radního Prahy pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) jde o dlouho probíranou otázku, která však není řešitelná prostým vypuštěním části zákona, protože ten by se tím zcela rozpadl. Pro případnou úpravu rozpočtového určení daní je podle něj nutný zákon nový, na kterém však musí vzniknout dohoda, která předpokládá zvýšení celkových peněz, aby jich ve výsledku žádná obec neměla méně.
Primátor Ostravy Jan Dohnal (Spolu) ČTK řekl, že o návrhu skupiny senátorů ví pouze krátce. “Nemám k tomu vůbec žádné informace a už vůbec nechci předjímat, jak rozhodne případný soud. Pokud by ta úprava šla tím směrem, že budou posílené rozpočty obcí, které dnes nedosahují koeficientu jako čtyři velká statutární města, tak by to byl krok správným směrem. Ale představa, že by došlo k jakékoliv manipulaci s tím nastavením v neprospěch našeho dnešního rozpočtu, tak to není určitě správně,” uvedl Dohnal. Dodal, že Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jsou města nadregionálního významu, která poskytují široké spektrum služeb velkému okolí, což je odlišuje od jiných krajských měst v zemi.
“S návrhem zásadně nesouhlasíme a obsahově ho považujeme za nekoncepční a unáhlený,” řekl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). “Rozumím snahám menších měst o systémovou změnu. Pokud by k ní vůbec mělo dojít, měla by být pozvolná a měla by jí předcházet odborná debata s ohledem na unikátnost jednotlivých samosprávných celků,” podotkl. Plzeň je podle něj přirozeným centrem a jediným velkým městem v regionu. Zajišťuje řadu nepostradatelných služeb pro celý kraj, což znamená i vyšší náklady na jejich zajištění, a to včetně provozních nákladů, dodal.
Předseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR František Lukl (STAN) sdělil ČTK, že návrh ještě neviděl, a proto se k němu nemůže zatím vyjádřit. Prioritou SMO podle něj je schválení změny rozpočtového určení daní. “Stávající nevnímáme jako odpovídající potřebám samospráv. Pokud by ten návrh senátorů mohl přispět k tomu, aby se otevřela otázka změny rozpočtového určení daní, pak to odpovídá našim prioritám,” uvedl.
Přepočítací koeficient činí 4,0641 pro Prahu a 2,2961 pro Brno, Ostravu a Plzeň. Návrh senátorů pracuje také s ekonomickou analýzou. Na jejím základě uvádí, že v roce 2025 připadalo podle systému rozpočtového určení daní na jednoho obyvatele Prahy asi 61.000 korun, na obyvatele Brna, Ostravy a Plzně kolem 35.000 korun, zatímco u Liberce, Olomouce, Hradce Králové nebo Zlína přibližně 19.000 korun.
“Přitom nelze dovodit žádný zásadní rozdíl v charakteru ani struktuře poskytovaných veřejných služeb, který by takovou disproporci odůvodňoval. Plzeň, stejně jako Liberec, Olomouc či Zlín, funguje jako krajské a přirozené regionální centrum a zajišťuje veřejnou infrastrukturu a služby nejen pro své občany, ale i pro občany okolních obcí,” stojí v návrhu.
Další články
Pavel podal kvůli summitu NATO kompetenční žalobu, Babiš rozhodnutí respektuje
Praha 23. června (ČTK) - Prezident Petr Pavel podal kvůli svému nezařazení do delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) předem avizovanou kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Zákaz mobilů ve škole by měl platit i o přestávkách a v družině, plyne z návrhu
Praha 22. června (ČTK) - Děti v mateřských a základních školách by mohly mít zakázáno používat mobilní telefon či jiné elektronické zařízení během výuky, o přestávkách nebo ve školní družině. Vyplývá to z návrhu novely školského zákona, který předložili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Internetová seznamka nesmí vydávat virtuální profily za běžné uživatele
Brno 22. června (ČTK) - Internetová seznamka nesmí vydávat účty spravované placenými moderátory za běžné uživatelské profily, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Nestačí ani obecné upozornění v obchodních podmínkách, že některé účty jsou uměle vytvořené, pokud návštěvník webu nepozná, zda komunikuje se skutečným uživatelem, anebo s placeným moderátorem.
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.



