Senátní sociální výbor navrhl uzákonění záruky dostupnosti sociální služeb
Praha 17. srpna (ČTK) - Senátní sociální výbor navrhl uzákonění záruky dostupnosti sociální služeb a práv i ochrany klientů. Poslaneckou novelou, jež zvyšuje některé příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením, chce také zakotvit neformální pečující.
Pozměňovací návrh předsedkyně Miluše Horské z lidoveckého klubu dnes výbor podpořil o jeden hlas navzdory nesouhlasu zástupkyně autorů předlohy, předsedkyně sněmovního sociálního výboru Jany Pastuchové (ANO). Plénum horní komory bude o podobě novely hlasovat na schůzi, která začne ve středu.
Sněmovní novela zvyšuje příspěvky na péči lidem se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby.
“Nechceme se smířit jen s navýšením financí pro pobytové služby, i když je akceptujeme,” uvedla Horská. Pozměňovací návrh senátního výboru by měl deklarovat potřebu místní a časové dostupnosti sociálních služeb a právo klientů na výběr druhu služeb a jejich poskytovatele. Měl by také zajistit ochranu důstojnosti a soukromí klientů. Horská dále podotkla, že ačkoli takzvaní neformální pečující zajišťují 70 až 90 procent péče o dlouhodobě postižené, zákon je vůbec nezná.
Pastuchová před přijetím pozměňovacích návrhů varovala. Obává se, že pokud by horní komora novelu vrátila k opětovnému posouzení poslancům, mohlo by se stát, že Sněmovna ji do říjnových voleb nestihne projednat.
Navrhovaný růst příspěvků na péči se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů odstranění prvků diskriminace.
Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13.900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19.200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12.800 korun a na 19.200 korun měsíčně.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



