Senátní sociální výbor navrhl uzákonění záruky dostupnosti sociální služeb
Praha 17. srpna (ČTK) - Senátní sociální výbor navrhl uzákonění záruky dostupnosti sociální služeb a práv i ochrany klientů. Poslaneckou novelou, jež zvyšuje některé příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením, chce také zakotvit neformální pečující.
Pozměňovací návrh předsedkyně Miluše Horské z lidoveckého klubu dnes výbor podpořil o jeden hlas navzdory nesouhlasu zástupkyně autorů předlohy, předsedkyně sněmovního sociálního výboru Jany Pastuchové (ANO). Plénum horní komory bude o podobě novely hlasovat na schůzi, která začne ve středu.
Sněmovní novela zvyšuje příspěvky na péči lidem se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby.
“Nechceme se smířit jen s navýšením financí pro pobytové služby, i když je akceptujeme,” uvedla Horská. Pozměňovací návrh senátního výboru by měl deklarovat potřebu místní a časové dostupnosti sociálních služeb a právo klientů na výběr druhu služeb a jejich poskytovatele. Měl by také zajistit ochranu důstojnosti a soukromí klientů. Horská dále podotkla, že ačkoli takzvaní neformální pečující zajišťují 70 až 90 procent péče o dlouhodobě postižené, zákon je vůbec nezná.
Pastuchová před přijetím pozměňovacích návrhů varovala. Obává se, že pokud by horní komora novelu vrátila k opětovnému posouzení poslancům, mohlo by se stát, že Sněmovna ji do říjnových voleb nestihne projednat.
Navrhovaný růst příspěvků na péči se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů odstranění prvků diskriminace.
Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13.900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19.200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12.800 korun a na 19.200 korun měsíčně.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


