Rektor: Krizová novela pro VŠ je dobrá, jsou obavy, co bude dál
Praha 9. listopadu (ČTK) - Rektoři vysokých škol podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky vnímají pozitivně návrh krizové novely vysokoškolského zákona, který má umožnit úpravy zkoušek a výuky v případě mimořádné situace. Návrh ministerstva školství schválila vláda. Současné distanční vzdělávání zřejmě podle Skleničky potrvá do konce semestru. Vysoké školy se podle něj obávají, aby tak nemusely učit i v letním semestru. Sklenička to řekl na dotaz ČTK.
Vysoké školy přešly kvůli opatřením proti covidu-19 na distanční vzdělávání již na jaře a opět na přelomu září a října. Podle ministerstva lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich fungování i v první polovině roku 2021. Na jaře umožnil školám dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce zákon o zvláštních pravidlech, který platí do konce tohoto roku. Podle vládního návrhu by mohl zvláštní režim ve vysokých školách v případě krize fungovat i dál. Mohly by kromě jiného 15 dnů před termínem přijímacích zkoušek upravit podmínky přijímání, posunout zkouškové období nebo prodloužit akademický rok.
Podle Skleničky rektoři s navrhovanými změnami souhlasí. “Považujeme to za dobré a moudré,” uvedl. “Otevírá to i možnosti korespondenčně či distančně hlasovat o našich (vysokoškolských) orgánech a podobně, což jinak třeba nejde,” řekl.
Podle něj se vysoké školy obávají, aby se nouzový stav s distančním vzděláváním neopakoval i v letním semestru. Byl by to již třetí semestr s výukou na dálku, což by podle Skleničky byl problém zejména v oborech s praktickou, laboratorní či experimentální výukou. “Tam už bychom se asi výrazně dožadovali, aby výjimky k praktickým předmětům byly zachovány po dobu i nouzového stavu,” řekl.
dle něj mají vysoké školy připravený z letošního jara. “Jsem si jistý, že to už bychom jeli podle stejného. Pokud vím i od jiných rektorů, tak se ten systém, který zvolili, více méně osvědčil,” řekl. Řada fakult měla přijímací zkoušky v červnu a pak ještě kvůli pozdějším maturitám v červenci až září. Prioritu má ale podle Skleničky normální stav.
Nevyloučil, že by případný další zákaz prezenční výuky mohl některým posluchačům zkomplikovat či prodloužit studium, a to hlavně v oborech s větším podílem praktického vzdělávání. Konkrétně v České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU), kterou vede, se možná část praktické výuky přesune do zkouškového období v lednu a únoru či letního semestru. Pokud by se nemohla konat ani pak, zřejmě by se přesunula do letních prázdnin, řekl rektor. “V tuto chvíli to ale zatím nepředpokládáme,” dodal.
Studentům, kteří kvůli covidu-19 překročí standardní dobu studia a mají za to platit, se podle Skleničky školy snaží odpouštět nebo snižovat poplatky. Každá škola se podle něj rozhoduje individuálně. Například ČZU v některých případech snižuje poplatek na polovinu, v jiných ho odpustí. Pokud prodloužení studia není důsledkem pandemie, zůstává poplatek v původní výši, řekl Sklenička.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


