Průkaz mají mít všechny větší budovy, které navštěvuje veřejnost
Praha 24. března (ČTK) - Průkaz energetické náročnosti na dobře viditelném místě mají mít nově všechny větší budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Vyplývá to z návrhu změn zákona o hospodaření energií, který je nyní v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci, za což Česko kritizovala Evropská komise. Změny v zákoně schválila už loni na jaře minulá vláda, před volbami do Sněmovny je ale nestihl projednat Parlament.
Legislativní úprava by podle návrhu ministerstva měla uvést do souladu evropskou a národní legislativu o energetické účinnosti. Mimo jiné má zpřesnit povinnost zpracování takzvaného energetického auditu nebo činnost energetických specialistů.
“Činnost energetického specialisty není vázanou živností a z tohoto důvodu existují v praxi případy, kdy je velmi problematické pouze na základě zákona sankcionovat energetického specialistu za zpracování dokumentů v rozporu se zákonem. Tato situace by měla být vyřešena zavedením oprávnění energetického specialisty pro právnické osoby,” uvedl v předkládací zprávě materiálu resort.
Od roku 2009 je energetický průkaz povinný pro všechny nově stavěné budovy a pro rekonstrukce větších budov. Povinnost byla následně rozšířena na všechny rodinné, bytové i administrativní domy při větších renovacích, prodejích či pronájmech. Od začátku roku 2016 musí být průkazy předány i při pronájmech bytů a kanceláří.
Za předloňský rok přibylo podle údajů Státní energetické inspekce v databázi ministerstva průmyslu a obchodu asi 30.000 energetických průkazů. Zhruba 16.000 tvořily průkazy pro rodinné domy, 7000 pro bytové domy a 7000 pro jiné budovy, tj. například kulturní zařízení, školy a úřady. Podle dřívějšího vyjádření inspekce je celkově o trh s ročním obratem asi 220 milionů korun.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
