Postihy za porušování restrikcí Sněmovna projedná standardně
Praha 2. března (ČTK) - Navrhované zapisování prohřešků proti krizovému zákonu nebude Sněmovna schvalovat zrychleně v legislativní nouzi.
Pro tento postup dnes hlasovali jen poslanci menšinové vlády ANO a ČSSD a předseda KSČM Vojtěch Filip. Znamená to, že vládní předlohu čekají standardní tři čtení, přičemž není jisté, kdy úvodní kolo začne.
Novela krizového zákona předpokládá, že za opakované přestupky by hrozily vyšší postihy. Ústavně-právní výboru z předlohy už dřív doporučil vyškrtnout trest zákazu činnosti až na jeden rok při opakovaných prohřešcích. “To není bič na podnikatele, to je popravčí sekyra na podnikatele,” komentoval tuto část vládního návrhu Dominik Feri (TOP 09).
Zrychlené schvalování předlohy zpochybňovali zejména poslanci ODS Zbyněk Stanjura a Marek Benda a Zdeněk Ondráček (KSČM). Ondráček upozornil na to, že ve Sněmovně jsou nyní hned tři novely krizového zákona, což podle něho nesvědčí o dobré práci předkladatelů.
Jednotlivci by mohli dostat podle novely za opakované porušování vládních krizových opatření pokutu až 30.000 korun. Nyní může být sankce za prohřešek až 20.000 korun.
Firmám a podnikatelům by mohla hrozit až čtyřmilionová pokuta. Toto ustanovení je ale závislé na přijetí předchozí krizové novely, která by měla jejich trestání umožnit a stanovit základní sankci až tři miliony korun. Předlohu zamítl Senát a Sněmovna se s ní zatím i kvůli karanténám provládních poslanců nevypořádala. Koalice dosud neměla hlasy na přehlasování senátního veta. Podle senátorů je navrhovaná horní hranice pokuty neúměrně přísná a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady restrikcí. Aktuálně je tato novela zařazena na program schůze příští úterý.
Předloha míří podle důvodové zprávy na lidi, kteří porušují krizová opatření zcela cíleně a opakovaně. Nyní přestupky stejného člověka mohou řešit úřady na různých místech a nemají přehled o všech, kterých se v minulosti už dopustil. Právní výbor doporučil z novely vypustit také zavedení povinnosti informovat o výsledku správního řízení bez zbytečného odkladu ohlašovatele přestupku, tedy nejčastěji policii nebo obecní policii.
Další články
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.
