Pokud hrozí konflikt či obvinění, může si firma natáčet jednání
Brno 15. srpna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) připustil, že si firma může natáčet jednání s klientem, pokud reálně hrozí napadení, konflikt nebo pozdější obvinění zaměstnanců podniku z přestupku či trestného činu. V podobných situacích je videozáznam jakožto důkaz o skutečném průběhu jednání teoreticky možný i bez souhlasu protistrany se zpracováním osobních údajů, který jinak zákon vyžaduje. Videozáznam podle NSS může potenciálně prospět oběma stranám. Rozsudek, jímž NSS vyhověl stížnosti společnosti ČEZ Distribuční služby, má ČTK k dispozici.
Pracovníci firmy si v roce 2008 v Olomouci natáčeli videokamerou své jednání o uznání dluhu s údajným černým odběratelem energie, jenž nejprve se záznamem souhlasil, pak ale souhlas odvolal. Úřad pro ochranu osobních údajů později uložil firmě pokutu 15.000 korun. Městský soud v Praze sankci potvrdil se závěrem, že skutečně šlo o zásah do práva na soukromí, který za daných okolností nebyl nutný.
NSS ovšem nyní verdikt pražského soudu zrušil a vrátil případ předsedovi úřadu k novému rozhodnutí. Je nutné se detailněji zabývat tím, zda společnost skutečně měla důvod obávat se konfliktu, útoku nebo pozdějšího zpochybňování zákonného postupu svých zaměstnanců. Pokud byly obavy namístě, natáčení bylo legitimním krokem, který slouží pro pozdější kontrolu, ale i jako prevence různých útoků či provokací.
“Kamerový záznam není sám o sobě schopen takové jednání zcela eliminovat, avšak nesporné je, že některé potenciální agresory může přítomnost nahrávající kamery od takového jednání odradit,” stojí v rozsudku, podle kterého by někdy stačil zvukový záznam. Ovšem třeba provokaci nonverbálními gesty, například zdviženým prostředníčkem, zvukový záznam nezachytí.
Městský soud původně vyslovil doporučení, že kamera se má zapnout až v konfliktní situaci, což je ale podle NSS problematické. “Netřeba složitě vysvětlovat, že takový postup nemusí být v danou chvíli již možný, a to nejen proto, že nelze spoléhat na dostatečnou duchapřítomnost zaměstnanců stěžovatele, že kameru spustí přesně v ten okamžik, který nutnost nahrávání vyvolal, ale i proto, že mohou následně vznikat nejasnosti a diskuse o tom, zda spuštění kamery bylo adekvátní významu a síle prvotního impulzu,” napsali soudci NSS.
Společnost ČEZ Distribuční služby, dříve ČEZ Měření, svůj postup v minulosti hájila dlouhodobou negativní zkušeností s podobnými jednáními. Domnělí černí odběratelé prý často byli slovně i fyzicky agresivní, případně později zpochybňovali postup zaměstnanců podniku a podávali na ně trestní oznámení.
Další články
NS vyhověl Bradáčové, o konfliktu v Ústí nad Labem znovu rozhodne vrchní soud
Brno 23. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít kauzu pobodání muže v parku Severní Terasa v Ústí nad Labem. Ondřej Malý dostal za pokus o zabití čtyřletý trest vězení. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová však podala úspěšné dovolání. Prosazuje přísnější právní kvalifikaci, tedy pokus o vraždu.
Senát odmítl žádost vlády o zkrácené schvalování vládní regulace cen
Praha 22. dubna (ČTK) - Senát odmítl žádost vlády, aby zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot probral podle pravidel pro zkrácené jednání. Schvalování normy ale nepřerušil a rozhodne o ní pravděpodobně ještě dnes ve standardním režimu.
Odklad povinného používání geoportálu územního plánování vláda schválila
Praha 20. dubna (ČTK) - Přechodné období, v němž nebude povinné používat Národní geoportál územního plánování, se prodlouží o rok do 30. června 2027. Příslušnou novelu stavebního zákona dnes podpořila vláda.
ČD nemusejí vracet miliardy za převod majetku na SŽDC, potvrdil vrchní soud
Praha 17. dubna (ČTK) - České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency.
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.



