Peníze z aukcí emisních povolenek mají řešit dopady klimatické krize

Peníze by se podle nich měly využívat na snižování spotřeby energií domácností, zadržování vody v krajině nebo například na spravedlivou transformaci české energetiky, dopravy a ekonomiky tak, aby směřovala k nulovým emisím skleníkových plynů.

Výnosy z aukcí povolenek by měly být podle odhadů 200 až 300 miliard korun do roku 2030. Podle evropské směrnice by se měly využívat na financování snižování emisí a boj se změnou klimatu. Podle ekologů a nevládních organizací jsou tak příležitostí pro strategické investice do modernizace energetiky, zvyšování odolnosti proti zvyšování cen energií či adaptace krajiny na změnu klimatu.

O finance panuje spor mezi ministerstvy, resort financí chce ponechat prostředky ve státním rozpočtu, ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje, aby peníze šly do Státního fondu životního prostředí. Vyplývá to z návrhu novely zákona o obchodování s emisními povolenkami, kterou připravilo MŽP a připomínek k novele.

“Česko má k dispozici stovky miliard na pomoc domácnostem při snižování spotřeby energií i paliv stejně jako na zvýšení odolnosti naší krajiny i sociálních a zdravotních služeb proti přicházející klimatické krizi. Místo jejich jasného zacílení na priority ale vláda zvolila cestu zalepení rozpočtu. To opravdu nejsou strategické investice s vizí, o kterých mluvil v září premiér Petr Fiala,” uvedl expert na energetiku a ekonomiku Hnutí Duha Ondřej Pašek.

Vláda podle ekologů hledá stávající výdaje státního rozpočtu, které by se daly označit za klimatické a které by se tím pádem daly pokrýt z výnosů z prodeje povolenek. Proces navíc označují za netransparentní a požadují, aby vláda vedla otevřený dialog s veřejností.

“Klimatická změna představuje celospolečenskou výzvu. I proto by měla vláda otevřeně zapojovat občany do debaty, jak ji zvládnout a řešit. Účast veřejnosti může nejen zmenšit riziko zneužití finančních prostředků, ale především zvýšit pravděpodobnost, že budou investovány účelně,” řekl ředitel české kanceláře Transparency International Ondřej Kopečný.

Využití výnosů z prodeje emisních povolenek by podle organizací mělo řídit MŽP. Část výnosů by se měla podle nich použít na řešení dopadů změn klimatu, přispět by měly i k prevenci problémů a řešení nových výzev v oblastech bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, které se změnou klimatu souvisí.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Cena emisní povolenky kolísá, nyní se pohybuje okolo 85 eur (2075 korun). V únoru letošního roku překonala cena povolenky poprvé hranici 100 eur.