Oznámení whistleblowerů ve firmách vzrostla trojnásobně
Praha 30. července (ČTK) - Počet oznámení, která lidé podávají ve firmách podle zákona na ochranu oznamovatelů, vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně. V tiskové zprávě to dnes uvedla platforma NNTB, která společnostem poskytuje whistleblowingový software.
Zákon podle ní pomáhá s budováním otevřené firemní kultury. Platforma se ale s ostatními kritiky shoduje v tom, že v něm chybí ochrana anonymních oznamovatelů.
Nejviditelnějším přínosem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že se firmy vůbec začaly zabývat tématem zaměstnanců, kteří se rozhodnou oznámit nekalé jednání. “Minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů,” podotkl. “I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” dodal.
Služby NNTB využívá v Česku 1500 firem. Jejich zaměstnanci podle Slámy zasílají přes interní oznamovací systémy i nápady, pochvaly či otázky. Mezi dalšími tématy figuruje šikana a sexuální obtěžování, kolektiv ve firmě, krádeže a korupce, psychika a vyhoření, diskriminace, bezpečnost či životní prostředí.
Hlavním problémem zákona je podle Slámy to, že sice nezakazuje anonymní oznámení, ale jejich autory nechrání. Z praxe přitom vyplývá, že nejzávažnější oznámení mají téměř vždy anonymní formu. Českou transpozici příslušné evropské směrnice označil Sláma za “zpackanou”. “Původní návrhy ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Marek Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům,” vzkázal.
Zatímco firmy a úřady provozují interní oznamovací systémy, oznamovatelé se mohou obrátit rovněž na externí oznamovací systém ministerstva spravedlnosti. Za první rok účinnosti zákona tak učinilo 166 z nich. Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon. Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů. Z letošních oznámení zatím 24 obsahovalo podezření ze spáchání trestných činů, zejména majetkových.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


