Odškodnění za sterilizaci žádalo 2266 žen, žádostí před koncem lhůty přibylo
Praha 3. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) obdrželo do 2. ledna dopoledne 2266 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace žen, celkový počet bude zřejmě vyšší.
Na dotaz ČTK to řekl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Žádosti bylo možné podávat od roku 2022, před koncem lhůty stanoveným na začátek letošního roku přibylo podle Jakoba velké množství nových. Na prodloužení lhůty apelovaly neziskové organizace, ombudsman nebo Rada Evropy. Ve Sněmovně jsou dva návrhy změn zákona, které by lhůtu prodloužily.
“Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli vyčkává na stav projednání pozměňovacího návrhu, který by lhůtu pro odškodnění prodloužil o dva roky. Pokud tak nastane, ministerstvo zdravotnictví bude žádosti podané po včerejším datu dále vyřizovat a zahájí k nim správní řízení,” uvedl Jakob.
Legislativní prodloužení lhůty navrhují poslanci ODS i poslankyně ANO Helena Válková, která je autorkou zákona umožňujícího tato odškodnění. Úprava poslanců ODS Pavla Blažka a Evy Decroix má být připojena k novele zákoníku práce, kterou již projednává Sněmovna a očekává se její přijetí v únoru. Válková chce prosadit schválení svého návrhu Sněmovnou v prvním čtení.
V době přijetí zákona odborníci odhadovali, že se bude týkat zhruba 400 žen. Zaevidovaných žádostí bylo dosud 2266, jen od října 2024 jich přibylo skoro 300. MZd vyřídilo 1552 z nich, 720 kladně, 576 zamítlo a 256 řízení bylo zastaveno. Na vyřízení tak čeká 714 žádostí. “Podotýkáme, že finální počet žádostí se ještě může změnit. S koncem lhůty ministerstvo obdrželo opravdu velké množství nových žádostí,” dodal Jakob.
Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy.
Podle zákona z roku 2022 mohou ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Podle informace z konce loňského září MZd vyplatilo už téměř 200 milionů korun.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
