Obsah kontrolního hlášení bude v zákoně, schválila Sněmovna
Praha 8. září (ČTK) - Požadavky na obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) zřejmě dostanou zákonnou úpravu. Obsahuje ji takzvaná změnová norma k návrhu nového zákona o platebním styku, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosavadní znění zrušil loni na podnět skupiny senátorů Ústavní soud, a to s účinností ke konci letošního roku. Změnová předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Soud zrušil ustanovení, jež ponechávalo rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení k DPH na úvaze finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit podle verdiktu přímo právní předpis, nikoliv jen formulář Finanční správy.
Plátce DPH by měl v kontrolním hlášení ze zákona uvést mimo jiné své kontaktní a identifikační údaje, údaje o plnění a platbách nebo identifikační údaje dodavatelů i odběratelů. Úpravu Sněmovna vložila na návrh rozpočtového výboru do zákona o dani z přidané hodnoty.
Zákonná úprava podle daňového odborníka společnosti Apogeo Jiřího Žežulky nerozšiřuje okruh údajů, které musí plátce daně finančnímu úřadu sdělovat. “Technicky se tak pro plátce DPH nic nemění,” sdělil ČTK v tiskové zprávě. Přestože ministerstvo financí dříve odmítalo zakotvit požadované údaje do zákona a odvolávalo se na obecnou úpravu obsaženou v daňovém řádu, nakonec správně přikročilo k zakotvení povinných údajů do zákona, dodal Žežulka.
Na Ústavní soud se nedávno v této věci obrátila opět skupina senátorů, kteří v souvislosti se zrušeným ustanovením podali návrh na zrušení části daňového řádu. Chtějí zabránit tomu, aby Finanční správa mohla od příštího roku vymáhat po podnikatelích kontrolní hlášení na základě ustanovení daňového řádu. Argumentovali tím, že vláda nepředložila návrh legislativní úpravy, který by na zrušené ustanovení reagoval. Ministerstvo financí ale oznámilo, že příslušnou novelu už připravilo a předložilo. Jde právě o součást předlohy, kterou dnes dolní komora schválila.
Nový zákon o platebním styku má zvýšit bezpečnost internetových plateb i práva uživatelů platebních služeb. Zákon posiluje práva uživatelů platebních služeb například tím, že v případě ztráty nebo zneužití karty snižuje uživateli limit odpovědnosti za ztrátu z neautorizované transakce z nynějších 150 na 50 eur, tedy asi 1400 korun. Dále norma umožňuje lidem získat informace ze všech jejich platebních účtů prostřednictvím jediné aplikace.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


