Oběti trestných činů možná získají od příštího roku vyšší peněžitou pomoc

V peněžité pomoci předloha mění současný stav, kdy zákon stanoví konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí ale podle důvodové zprávy postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které ale odvádějí do státního rozpočtu.

Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné 11 let. Například v případě ublížení na zdraví jde o 10.000 korun, v případě těžkého ublížení na zdraví o 50.000 korun a u pozůstalých jde o 200.000 korun. Reálná hodnota této pomoci klesla, když průměrná mzda vzrostla o zhruba 70 procent a minimální mzda o více než 120 procent, stojí v důvodové zprávě. “Peněžitá pomoc přestává pozvolna plnit svůj hlavní účel, tedy přispět k překlenutí zhoršené životní situace způsobené vlivem spáchaného trestného činu,” stojí ve zdůvodnění novely, kterou předložili poslanci z pěti koaličních klubů v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a z opozičního hnutí ANO.

Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Pokud by novela platila, letos by oběť dostala při ublížení na zdraví více než 16.000 korun, při těžkém ublížení na zdraví přes 80.000 korun a pozůstalí by obdrželi zhruba 322.500 korun, uvádí zdůvodnění. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří by mohli žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky. Takové svazky podle předkladatelů tvoří už skoro pětinu domácností.

Na peněžité pomoci stát vyplatil před dvěma lety asi 21,4 milionu korun. Pokud by se použil navrhovaný výpočet, celkové náklady by činily 34,5 milionu korun. Od pachatelů ale stát inkasoval skoro 56 milionů korun, stojí v důvodové zprávě.

Předloha také zvyšuje o příjmy Probační a mediační služby z peněžitých trestů uložených soudem o pět procentních bodů na deset procent, podle loňských dat by získala asi 15 milionů korun navíc. Pětiprocentní podíl by mělo nově mít ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů.

Novela zákona o soudech a soudcích nazývaný jako “lex Anička” reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech v budoucnu.