Novela školského zákona zavádí povinné i vzdělávání na dálku

Povinná výuka na dálku se týká krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice.

“Děti, žáci a studenti jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné,” píše se v materiálu pro jednání vlády. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci. Na dálku se nemusí vzdělávat také v jazykových a základních uměleckých školách.

“Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání,” uvádí návrh. U dětí, které nemají počítač, tak musí škola podle důvodové zprávy například umožnit, aby si žák učivo a úkoly vyzvedl ve škole nebo je předat telefonicky. Ministerstvo může podle návrhu také určit jiný způsob přijímacích zkoušek nebo ukončování vzdělání.

Školy si musí podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.

Vzdělávání má být podle návrhu se stávajícími personálními a materiálními zdroji. “Zároveň zákon vytváří prostor pro systémové nastavení vzdělávání distančním způsobem a obhajitelnost vynakládání veřejných prostředků na tento způsob vzdělávání,” píše se v důvodové zprávě. Primárně je třeba se zaměřit na školy základní, které zajišťují povinnou školní docházku.

Problém distanční výuky v rodinách, které nemají počítač nebo přístup k internetu, novela zákona neřeší, řekl dnes ministr školství Robert Plaga (ANO) České televizi. Dodal, že jeho resort teď jedná s ministerstvem financí o poskytnutí dotace školám na nákup počítačového vybavení, softwaru či připojení, a to nejenom pro učitele, ale i pro potřebné žáky. Podle Plagy by základní školy mohly na tyto účely dostat až 1,5 miliardy korun.

Podle Černého by mohl riziko přinést odstavec v návrhu, který na jedné straně ukládá žákům se výuky na dálku účastnit a školám ji potřebám konkrétního žáka přizpůsobit.

“Umím si představit, že tyto formulace mohou být oboustranně zneužitelné, pokud by si účastníci vzdělávacího procesu chtěli vzájemně ‘škodit’,” uvedl. Učitelé mohou mít obtížně splnitelné nároky, rodiče nesmyslné požadavky. “Bude-li to nutné, role arbitrů připadne v tomto případě zřejmě ředitelům škol, potažmo České školní inspekci,” dodal Černý.

Přesto je podle něj úprava správná, protože se ukázalo, že určitá část dětí se jarní dálkové výuky neúčastnila. Protože bylo vzdělávání dobrovolné, tak rodina i škola na jejich vzdělávání rezignovaly. “Jednorázový výpadek ještě není fatální, ale pokud by se měla obdobná situace ještě jednou nebo vícekrát opakovat, získala by část této generace už těžko zacelitelné mezery ve vědomostech,” doplnil.

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953.000 dětí a do středních škol 424.000.

Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10.000 dětí. Plaga v červenci deklaroval, že školy se v září otevřou v běžném režimu, jen s přísnějšími hygienickými opatřeními. Nošení roušek ve školách bude záležet na rozhodnutí hygieniků v konkrétním kraji.