Novela o zjednodušení převodu realit státu na obce a kraje vstoupila v účinnost
Praha 1. března (ČTK) - Zjednodušení převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem, je cílem novely, která dnes vstoupila v účinnost. Majetková předloha také stanovuje pravidla, které nemovitosti mohou samosprávy převzít zadarmo a za které budou muset zaplatit. Samosprávy naopak budou moci převádět na stát nemovitosti, pro které nemají využití.
Obce a kraje budou podle novely povinně dostávat informace o tom, že jsou v jejich katastru nemovitosti, které stát už nepotřebuje a chce se jich zbavit. Díky tomu budou samosprávy moci dát v předstihu najevo, zda o tento státní majetek stojí. Když to ve stanovené lhůtě neučiní, stát ho nabídne k prodeji jiným zájemcům.
Zákon rovněž přesně stanovuje, které pozemky bude stát na obce a kraje převádět zdarma. Patří mezi ně pozemky pod místními komunikacemi, pozemky určené ke zřízení nebo rozšíření hřbitovů, pozemky určené k veřejné zeleni v zástavbě nebo pozemky pod veřejně prospěšnými budovami, které jsou ve vlastnictví obce nebo kraje. I nadále bude možné převádět bezplatně i jiné druhy nemovitostí, pokud to bude řádně zdůvodněno a bude to ve veřejném zájmu.
Převádění nemovitostí se také administrativně zjednoduší, když nově bude o převodech rozhodovat podle novely pouze ministerstvo financí. Ministerstva kultury a životního prostředí, která se nyní na rozhodování podílela, nově budou pouze předkládat stanoviska, zda je převod v souladu s předpisy v jejich gesci.
Stát podle novely bude moci nařídit státním podnikům, aby až tři roky plnily funkce k zajištění kritické infrastruktury u majetku, který převedou na dceřinou firmu. Jde o reakci na transformaci České pošty, která na začátku ledna založila akciovou společnost Balíkovna. V dubnu se oddělí od státního podniku a následně ji pošta nabídne k prodeji.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převedl předloni na obce 2571 nemovitostí v hodnotě 256,6 milionu korun, na kraje 980 nemovitostí v hodnotě 75,5 milionu korun. Podle předloňské inventury státního majetku, kterou majetkový úřad zpracoval, mají státní úřady a instituce téměř 29.000 nepotřebných nemovitostí. Majetkový úřad bude moci zveřejňovat na svém webu i nabídky majetkových transakcí státních organizací, státních podniků, veřejných vysokých škol a výzkumných institucí či krajů a obcí a jejich organizací.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



