Nové budovy v EU by od roku 2028 měly být bezemisní, shodli se europoslanci

Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov má za cíl snížit emise, vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na ruských fosilních palivech i snížit účty za energie. Kritici však návrh odmítají jako nepřijatelný pro malé podniky a rodiny. Budovy jsou v unijním bloku podle zprávy Evropské komise (EK) zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů.

Pokud se členské státy zastoupené v Radě EU s parlamentem na aktuálním znění dohodou, budou muset mít všechny nové budovy od roku 2028 nulové emise a být vybaveny solárními technologiemi, pokud to bude technicky proveditelné a ekonomicky vhodné. Ve znění návrhu jsou už teď výjimky, například pro historické budovy.

Obytné budovy by podle návrhu měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E, do roku 2033 pak třídy D, a to na stupnici od A do G. Písmeno G označuje 15 procent energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu. I tato část opatření počítá s určitými výjimkami a posunutými lhůtami.

Návrh ale podle kritiků nebere dostatečný ohled na menší podniky a rodiny. Za nereálná označila opatření i česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO). “(V opatření) chybí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany,” uvedla Charanzová v prohlášení.

Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce konzervativců je opatření “komunistickým” řešením. “Já bych rád, aby řešení tohohle problému bylo kapitalistické a člověk měl možnost volby. Tohle jsou zase nějaké příkazy a zákazy,” řekl Vondra.

Mírnější byl ve své kritice český europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO), který uvítal, že směrnice by zefektivnila provoz administrativních budov větších podniků, což by podle něj vedlo ke snížení emisí. “Nepřijatelné však je, abychom stejná přísná pravidla aplikovali na rodinné bydlení. To by mohlo vést ke skokovému nárůstu nájmů a cen bydlení, což si v současné situaci nemůžeme dovolit,” řekl Kovařík.

Pro opatření naopak zvedl ruku český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) z frakce Zelených, podle kterého by pro majitele nemovitostí představovalo logickou investici. “Investice to bude v tom smyslu, že když velmi neúčinný dům zateplíme, tak náklady na to vydané se nám za nějakých deset let vrátí v úsporách za energie…pokud sám majitel budovy nebude mít zdroje, aby to financoval sám, je tu Evropská investiční banka, která na tyto aktivity poskytne komerčním bankám v jednotlivých státech úvěr a od těch si pak cíleně půjčí lidé. Člověku, který do svého domu takto investuje, se v ideálním případě zaplatí ten úvěr a ještě vydělá něco navíc,” tvrdí Peksa.

Zpravodajem pro zákon je europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených. Ten v úvodním slovu k pondělní rozpravě o návrhu argumentoval tím, že dohoda “nám ušetří až 50 milionů krychlových metrů plynu ročně”.