Nová rozpočtová pravidla nesplňuje nyní zhruba 500 obcí z 6248
Praha 18. ledna (ČTK) - Zhruba 500 obcí z celkového počtu 6248 má nyní poměr dluhu k průměru příjmů za poslední čtyři roky nad 60 procenty. Je to přitom hranice pro zodpovědné hospodaření stanovená zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na dotaz ČTK údaje poskytlo ministerstvo financí.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v úterý schválila Sněmovna, když přehlasovala veto Senátu. Zákon má zavést nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Senát ho pokládá za neústavní ve vztahu k obcím. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud je Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Zákon mimo jiné omezuje zadlužení obcí na nejvýše 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky.
“Je však potřeba zdůraznit, že velká většina z těchto obcí překračuje pravidlo pouze nepatrně a asi pouze polovina z nich přesahovala stanovenou hranici opakovaně v posledních třech letech,” uvedlo MF. Podle něj samo vysoké zadlužení nemusí automaticky znamenat zásadní problémy s hospodařením. Může být totiž způsobeno například předfinancováním evropských projektů.
Z údajů vyplývá, že na základě schválených zákonných pravidel pouze u pěti obcí představuje povinné snížení dluhu více než deset procent ročního rozpočtu. Obec má v případě překročení limitu povinnost snížit dluh o pět procent z rozdílu mezi výší dluhu a 60 procenty průměru příjmů za poslední čtyři roky, a to až od následujícího roku.
MF dále upozornilo na to, že pravidla nenařizují obcím hospodařit podle přebytkového rozpočtu v případě překročení šedesátiprocentní hranice. Pravidlo rovněž obcím nezakazuje provádět nové investice.
Dluhy obcí podle posledních dostupných čísel v roce 2015 klesly o dvě miliardy na 86,9 miliardy korun. Zadlužení krajů kleslo o 1,2 miliardy na 26,4 miliardy korun. Z celkového počtu 6248 měst a obcí bylo loni zadluženo 3255 obcí, meziročně o 20 obcí více.
Půjčky obce zpravidla využívají na rekonstrukce a stavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Peníze také používají na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení nebo sportovních areálů.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
