Ministr spravedlnosti chce prosadit nepromlčitelnost vražd
Praha 28. června (ČTK) - Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ve Sněmovně prosadit nepromlčitelnost trestného činu vraždy. Na dotaz ČTK sdělil, že s vložením příslušného pozměňovacího návrhu počítá u nejblíže projednávané novely trestního zákoníku, přičemž novel tohoto zákona je aktuálně v dolní komoře několik.
Tejc se chystá podpořit i související návrh senátorů, pokud bude technicky dobře zpracovaný. Aktuální promlčecí doba vraždy je v Česku třicetiletá, po jejím uplynutí zaniká trestní odpovědnost pachatele.
“Zrušení promlčecí lhůty u vraždy dlouhodobě podporuji a opakovaně jsem se jej v minulosti pokusil prosadit,” uvedl Tejc. “Nové kriminalistické metody, zejména DNA, dávají možnosti usvědčit pachatele třeba i po několika desetiletích. Není důvod pachatele tak závažného činu zbavit strachu z případného odhalení po uplynutí jakkoliv dlouhé lhůty,” dodal.
S podobnou iniciativou jej podle něj už před několika měsíci oslovila předsedkyně sněmovního ústavněprávního výboru Renáta Vesecká (Motoristé). “Ve spolupráci s ministerskou legislativou jsme se proto dohodli na přípravě pozměňovacího návrhu,” uvedl. “Věřím, že tentokrát se shoda najde,” dodal.
Vlastní návrh na zrušení promlčitelnosti vražd avizovala v tomto týdnu sedmičlenná skupina senátorů v čele s místopředsedkyní horní komory Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) a jejím kolegou Janem Pirkem (za TOP 09). Poukázali nejen na rozvoj forenzních technik včetně analýzy DNA, ale rovněž na zájmy pozůstalých i veřejnosti na pojmenování viníka. Úpravu trestního zákoníku předloží do prvního čtení na senátní schůzi konané 8. července.
Jedním z argumentů pro promlčování trestných činů je to, že účinnost trestů ukládaných po dlouhé době od spáchání skutků bývá velice nízká. Některé závažné činy jsou ale v Česku nepromlčitelné už nyní. Tyto výjimky vycházejí z mezinárodních závazků nebo odrážejí historickou zkušenost s komunistickým režimem.
Uplynutím promlčecí doby tak nezaniká trestní odpovědnost za válečné trestné činy, trestné činy proti míru a za část trestných činů proti lidskosti. Promlčení pak za určitých podmínek nepodléhá ani velezrada, rozvracení republiky, teroristický útok a teror. A nepromlčitelné jsou i trestné činy s nejméně desetiletou horní hranicí sazby spáchané v letech 1948 až 1989 veřejnými činiteli nebo v souvislosti s politickým, rasovým či náboženským pronásledováním.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



