Ministerstvo zřejmě získá možnost prolomit bankovní tajemství kvůli šetření OLAF

Počítá s tím návrh zákona o spolupráci České republiky s OLAF včetně související novely dalších zákonů, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna.

Podvodem se vedle samotného podvodu bude podle zákona rozumět také úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie. Návrh zákona určuje ministerstvo financí (MF) jako příslušný orgán pro zajištění koordinace spolupráce s OLAF, stanovuje jeho pravomoci v rámci této spolupráce, podrobně popisuje způsob opatřování záznamů transakcí, stanovuje povinnost mlčenlivosti o všech údajích a sankce za její porušení.

Návrh také upravuje zpracování osobních údajů a stanovuje sankce pro dožádané subjekty za neposkytnutí vyžádaných informací.

V rámci související novely zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech se doplňuje rozšiřuje seznam možných průlomů bankovního tajemství o možnost, aby si MF v rámci spolupráce s OLAF mohlo vyžádat výpis transakcí. Ministerstvo financí bude kromě jiného opatřovat a předávat informace dostupné v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek.

Zákon je podle MF potřeba přijmout mimo jiné i z toho důvodu, že v právním řádu ČR nemá žádný úřad takovou působnost, kterou vyžaduje opatření EU. Příslušné zákony totiž taxativně stanovují, kdo může o informace žádat. Jako nejvhodnější byl zároveň pro spolupráci s OLAF vybrán Centrální kontaktní bod AFCOS (Anti-Fraud Coordination Service – Koordinační služba pro boj proti podvodům) na ministerstvu financí. Ten byl již v roce 2008 převeden z Nejvyššího státního zastupitelství na MF.

“Včasné odhalení trestné či jiné protiprávní činnosti na základě účinného vyšetřování úřadu OLAF je jedním z nezbytných prvků potírání protiprávní činnosti, které s sebou může přinášet úspory veřejných prostředků, odvrácení obecného ohrožení a má další pozitivní dopady,” uvádí vláda v důvodové zprávě.

Spolupráce s OLAF funguje obecně tak, že úřad prostřednictvím MF předá svá doporučení z kontroly řídícímu orgánu v ČR. Ten na základě těchto doporučení vyhodnotí, zda zahájí vlastní kontrolu, jejímž výsledkem může být například řízení o odnětí dotace nebo zda se s doporučením OLAF neztotožní.