MF chce rozšířit zákon proti praní špinavých peněz i na kryptoměny
Praha 19. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí připravuje rozšíření zákona proti praní špinavých peněz, aby se vztahoval i na obchodníky s takzvanými virtuálními aktivy. Nejčastěji by se to týkalo kryptoměn.
Vyplývá to z návrhu, který ministerstvo vložilo do knihovny připravovaných legislativních materiálů. Ministerstvo změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Navrhovaná novela by rozšířila působnost zákona i na obchodníky s virtuálními aktivy, kteří tato aktiva prodávají, kupují, spravují pro jiné osoby nebo poskytují finanční služby spojené s prodejem těchto aktiv. Jako virtuální aktivum zákon označuje elektronicky uchovatelné jednotky, které umožňují plnit platební nebo investiční funkci a zároveň se nejedná o standardní cenné papíry, investiční nástroje nebo peněžní prostředky. V podstatě se tak regulace týká kryptoměn a jim podobných aktiv.
Novela rovněž zavádí regulaci při převozu vyšších částek v hotovosti přes české území. Lidé, kteří převážejí v hotovosti více než 15.000 eur (367.000 korun), budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Stejná povinnost se bude týkat i posílání více než 15.000 eur v hotovosti prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby do jiného státu Evropské unie.
Novelu musí projednat vláda a následně Parlament. Ministerstvo financí navrhuje, aby upravená pravidla začala platit od konce roku 2024.
Další články
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
Soud přiznal Heurece 250 milionů korun od Googlu za vytlačování z trhu
Praha 28. srpna (ČTK) - Pražský městský soud přiznal společnosti Heureka odškodné 250 milionů korun s úroky od firmy Google za to, že ji americká internetová společnost nezákonně vytlačovala z trhu.
Opozice se u změny rozpočtových pravidel na ÚS obrátí kvůli proceduře i obsahu
Praha 26. srpna (ČTK) - Opozice postaví podání Ústavnímu soudu (ÚS) k novele o rozpočtových pravidlech, jak ji dnes ve Sněmovně prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, na kritice procedury i meritu sporu, tedy jádra věci. Jde podle ní o narušení dělby moci.
Použití pyrotechniky na stadionech by mohlo nově být trestným činem
Praha 25. srpna (ČTK) - Použití pyrotechniky na stadionech by nově mohlo být místo přestupku trestným činem. Po dnešním jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech v Poslanecké sněmovně to novinářům řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Ústavní soud odmítl stížnosti společnosti Albert proti pokutám za klamavé slevy
Brno 25. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti společnosti Albert proti pokutám za klamavé slevy. Pokuty vyměřila maloobchodnímu řetězci Česká obchodní inspekce (ČOI) a postupně je potvrdily jednotlivé krajské soudy i Nejvyšší správní soud (NSS).



