MF chce rozšířit zákon proti praní špinavých peněz i na kryptoměny
Praha 19. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí připravuje rozšíření zákona proti praní špinavých peněz, aby se vztahoval i na obchodníky s takzvanými virtuálními aktivy. Nejčastěji by se to týkalo kryptoměn.
Vyplývá to z návrhu, který ministerstvo vložilo do knihovny připravovaných legislativních materiálů. Ministerstvo změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Navrhovaná novela by rozšířila působnost zákona i na obchodníky s virtuálními aktivy, kteří tato aktiva prodávají, kupují, spravují pro jiné osoby nebo poskytují finanční služby spojené s prodejem těchto aktiv. Jako virtuální aktivum zákon označuje elektronicky uchovatelné jednotky, které umožňují plnit platební nebo investiční funkci a zároveň se nejedná o standardní cenné papíry, investiční nástroje nebo peněžní prostředky. V podstatě se tak regulace týká kryptoměn a jim podobných aktiv.
Novela rovněž zavádí regulaci při převozu vyšších částek v hotovosti přes české území. Lidé, kteří převážejí v hotovosti více než 15.000 eur (367.000 korun), budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Stejná povinnost se bude týkat i posílání více než 15.000 eur v hotovosti prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby do jiného státu Evropské unie.
Novelu musí projednat vláda a následně Parlament. Ministerstvo financí navrhuje, aby upravená pravidla začala platit od konce roku 2024.
Další články
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.


