Krajský soud se musí znovu zabývat volbami v Bílině na Teplicku

Krajský soud se částí Musilových důkazních návrhů vůbec nezabýval s vysvětlením, že byly uplatněny až dodatečně, tedy po lhůtě pro zpochybnění voleb a nedlouho před rozhodnutím krajského soudu.

S provedeným výkladem zákona Musil polemizoval v ústavní stížnosti. Poukázal na to, že v předvolání k ústnímu jednání jej krajský soud poučil, že veškeré důkazy je možné navrhnout do skončení jednání.

Ústavní soudci Musilovi vyhověli, krajský soud prý porušil jeho právo na soudní ochranu, když podané důkazní návrhy nezohlednil. Projednat je mohl, nahrávky i listiny měl k dispozici. “Krajský soud nařídil jednání a na tomto jednání klidně, bez problému mohl tyto důkazy provést a stihl by rozhodnout v zákonné pořádkové dvacetidenní lhůtě,” řekla novinářům mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Na základě důkazů, které krajský soud původně připustil, Musilovu žalobu zamítl. Nechal přehrát část videonahrávek. Lidé v nich uváděli, že dostávali 300 nebo 400 korun za hlasy pro konkrétní stranu. Provedené důkazy ohledně možného uplácení voličů ale krajský soud vyhodnotil jako nedostatečné.

Nyní by měl krajský soud rozhodnout znovu, a to při zohlednění dodatečně předložených důkazů. “Byla to například čestná prohlášení osob, které prohlásily, že za úplatu šly volit,” řekl ČTK Musil. Podle advokáta Karla Klímy krajský soud není pro nové rozhodnutí vázán žádnou pevnou lhůtou. Klíma ale věří, že soud rozhodne rychle.

Komunální volby v Bílině vyhrálo hnutí ANO, získalo devět křesel v 29členném zastupitelstvu. Nezávislí v Bílině - HNHRM skončili čtvrtí a mají tři křesla. V roce 2014 se volby v Bílině opakovaly, a to právě kvůli kupčení s hlasy. Podle Musila se podobné problémy objevily i loni, se stejnými aktéry. I proto podával žalobu a následně stížnost. “Měl by to být precedens, aby se tyto věci jednou pro vždy ukončily,” řekl Musil.