Evropský žalobce asi vznikne jen ve spolupráci části zemí EU

O ustavení úřadu, který by řešil poškozování finančních zájmů EU, tedy například evropských dotací, se jedná už od roku 2013. Evropská pravidla přitom s jeho vznikem počítají od roku 2009.

Úřad by měl řešit i velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH), jejíž část je součástí příjmů unijního rozpočtu. Podle podzimních odhadů Evropské komise by úřad měl za plného fungování stát asi 26 milionů eur (přes 700 milionů Kč) ročně.

O věci se naposledy jednalo před víkendem na neformální schůzce ministrů spravedlnosti zemí unie na Maltě. Eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová už v pátek na twitteru oznámila, že posunout věc do režimu posílené spolupráce si přeje 17 unijních států.

Dnes Jourová ČTK sdělila, že zapojit se podle jejích informací hodlá už 20 zemí. “Prohra to není, ale samozřejmě to není výsledek, který bych si přála. Potřebujeme co nejvíc států,” uvedla česká eurokomisařka, do jejíž působnosti věc patří.

Aby to bylo možné, musí ale nejprve nejméně devět z nich posunout věc na jednání unijního summitu, kde se šéfové států a vlád naposledy pokusí najít kompromis přijatelný pro všechny. Pokud se jim to do čtyř měsíců nepodaří, mohou země, které mají o věc zájem, pokračovat společně.

Fakt, že dlouhou dobu dojednávaný projekt nakonec nejspíš vznikne jen v kooperaci části členských států EU je podle mluvčího Evropské komise Margaritise Schinase příkladem, kdy evropská pravidla umožňují “více rychlostí” unijní integrace.

Kompromisní návrh podoby EPPO se loni na podzim skoro podařilo dojednat slovenskému předsednictví. Nakonec se ale nelíbil Nizozemsku, kde věc odmítl proti vůli vlády parlament. Výhrady měla také Itálie, Rakousko a Švédsko. Věc se od samého počátku netýká Británie, Dánska a Irska, které mají vyjednané příslušné výjimky.

Česká republika spolu s Francií či Německem návrh podporuje a podle diplomatických informací ČTK má zájem se na posílené spolupráci ohledně EPPO podílet.