Europoslanci schválili sjednocení nabíječek pro telefony a mnohá další zařízení
Štrasburk 4. října (ČTK) - Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení.
Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně kabely a zdířky typu USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.
“Dnes je velký den. Pro spotřebitele a také velký den pro naše životní prostředí,” prohlásil maltský europoslanec Alex Saliba, který se jako zpravodaj EP podílel na formování konečného znění normy. Při svém dopoledním vystoupení se slovy “toto je minulost” zvedl nad řečnický pultík klubko kabelů a adaptérů, načež dodal “toto je současnost” a ukázal jedinou nabíječku. Krátce po poledni pak parlament příslušný návrh odhlasoval poměrem 602 hlasů ku 13.
Podle unijních činitelů norma nejen zjednoduší životy obyvatelům a ušetří jim peníze, ale také zredukuje množství elektronického odpadu. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová ji dnes na půdě EP spojovala s úsporou až 1000 tun “e-odpadu” ročně.
Evropská komise návrh předložila loni v září a iniciativa poměrně rychle získala podporu europoslanců i členských zemí unie. Během letošních vyjednávání o konečné podobě byl záběr směrnice rozšířen, a spotřebitelům by tak měl kabel s koncovkou USB-C v budoucnu stačit na nabíjení mobilů, tabletů, čteček, digitálních fotoaparátů, bezdrátových sluchátek, myší a reproduktorů nebo ovladačů k herním konzolám. Na tyto produkty se opatření začne vztahovat 24 měsíců po vstupu v platnost, u laptopů mají výrobci 40 měsíců na to, aby se přizpůsobili.
Dotažení legislativního procesu do konce při dnešní rozpravě vítali zástupci všech politických skupin Evropského parlamentu. Někteří zdůrazňovali, že spotřebitelé se díky přijaté regulaci také budou moci rozhodnout, zda si nové přenosné zařízení koupí s novou nabíječkou, nebo bez ní. Také ovšem zaznívala kritika na adresu Evropské komise, že cesta ke sjednocení nabíječek trvala příliš dlouho. Komise v uplynulých letech o tématu jednala s výrobci, přičemž proti vystupovala zejména společnost Apple, která dlouhodobě používá vlastní systém konektorů.
“Již přes deset let se snažíme z půdy Evropského parlamentu dotlačit komisi k tomu, aby začala jednat… ale až donedávna byla komise neaktivní,” řekla česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která při přípravě opatření plnila roli stínové zpravodajky. Přijatá směrnice podle ní mohla zahrnovat i další typy zařízení, označila ji nicméně za důležitý krok na zmírnění problému, s nímž “se setkáváme všichni”.
O tom, že EP roky volal po zásahu unijní exekutivy, mluvila na plénu také další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Aktuální vývoj podobně jako ostatní řečníci vítala, zdůraznila však, že unijní předpisy bude třeba přizpůsobovat technologickému vývoji. “USB-C je dnes nejefektivnější variantou nabíječky, ale zítra může přijít USB-D nebo nový bezdrátový standard,” uvedla. V této souvislosti nová směrnice dává prostor EK k úpravě pravidel skrze takzvané akty v přenesené pravomoci.
“Dnešní hlasování zavazuje Evropskou komisi, aby průběžně posuzovala možnost zahrnout i další kategorie výrobků. První revize se nařízení dočká už tři roky od začátku platnosti,” doplnil pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Ten při vystoupení na plénu upozorňoval, že unijní orgány se musí zaměřit také na “druhou stranu kabelu”, tedy na konektory na adaptérech. “Pokud bychom sjednotili i druhou stranu, docílíme ještě menšího elektronického odpadu,” sdělil posléze ČTK s tím, že řešení může přinést aktuálně projednávané nařízení o “ekodesignu”.
Člen lidovecké frakce Jiří Pospíšil (TOP 09) ve vyjádření zaslaném ČTK vyzdvihl zahrnutí notebooků, které je podle něj výsledkem tlaku europoslanců ve vyjednávání s členskými zeměmi. “Když si je spotřebitelé budou moci nabíjet stejnou nabíječkou jako třeba mobil, výrazně jim to usnadní život,” uvedl.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



