Europarlament podpořil zákaz označování rostlinných produktů třeba za burger

Pro návrh hlasovalo 355 europoslanců, 247 jich bylo proti a 30 se zdrželo hlasování. Podle kritiků ale otázka jen odvádí pozornost od skutečných problémů, se kterými se evropské zemědělství potýká.

Postoj europarlamentu otevírá dveře k zahájení diskuse o konečné podobě legislativy s členskými zeměmi unie a Evropskou komisí. Ministři zemědělství zemí EU už delší dobu žádají komisi, aby problematiku “vegetariánského masa” řešila, poznamenal server Euractiv.

“Steak, řízek nebo klobása jsou produkty z našich chovů hospodářských zvířat, tečka. Žádné laboratorní náhražky, žádné rostlinné produkty,” uvedla v úterý debatě na plenárním zasedání ve Štrasburku francouzská europoslankyně Céline Imartová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Její pozměňovací návrh, který prošel, konkrétně zmiňuje sedm výrazů, které mají napříště souviset pouze s masem či jinými živočišnými produkty. Jde o steak, řízek, klobása, burger, hamburger, žloutek a bílek.

Europoslanci dnes hlasovali o dvou předpisech, o zjednodušení společné zemědělské politiky a o postavení farmářů v potravinovém řetězci. Právě součástí druhé normy byl i pozměňovací návrh týkající se zavádějícího označování vegetariánských produktů.

Navrhované změny současné společné zemědělské politiky mají reagovat na výzvy, kterým evropští zemědělci v posledních letech stále častěji čelí. Jejich cílem je snížit administrativní zátěž, zejména pro malé zemědělce, a posílit postavení zemědělců na světových trzích a v hospodářské soutěži.

“Nepodpořila jsem pozměňovací návrh EPP, který chce zakázat používání názvů jako veggie burger nebo vegan schnitzel pro rostlinné, bezmasé produkty. Tento návrh pouze odvádí pozornost od skutečných problémů evropského zemědělství a oslabuje původní cíl legislativy – tedy zajistit férovější podmínky pro farmáře,” okomentovala dnešní hlasování pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Žádné důkazy podle ní nenaznačují, že by spotřebitelé byli z takto používaných názvů zmatení.

“Zákaz by navíc přinesl zbytečné byrokratické překážky a vysoké náklady pro výrobce. Proti se postavili i mnozí tradiční producenti masa a maloobchodní řetězce, protože rostlinné alternativy se staly důležitou součástí jejich podnikání,” dodala Gregorová s tím, že evropská politika by se měla soustředit na to, jak zvýšit příjmy zemědělců a ne na kulturní války ohledně názvů potravin.