Elektronický systém tvorby právních předpisů čeká postupné spouštění
Praha 8. listopadu (ČTK) - Elektronický systém tvorby právních předpisů e-Legislativa zřejmě počátkem příštího roku nebude zaveden najednou, ale čeká ho postupné spouštění v ověřovacím provozu.
Změny má přinést novela o elektronizaci agend, kterou dnes schválil Senát. Vláda by podle předlohy měla vyhlášky a nařízení předkládat elektronickou formou od 1. října 2024, návrhy zákonů mají mít elektronickou podobu až od počátku roku 2025. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Systém e-Legislativa má být do ostrého provozu zaváděn postupně nejprve pro materiály, které nejsou právními předpisy. Následně se spustí pro prováděcí právní předpisy a nakonec pro zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.
“Tento model zajistí šest měsíců ověřovacího provozu pro všechny části e-Legislativy (do 30. června 2024). Další tři měsíce (do 30. září 2024) poskytne pro ověřování v oblasti prováděcích právních předpisů. Pro možnost vyzkoušet práci s návrhy zákonů, ústavních zákonů a zákonných opatření Senátu pak poskytne navíc šest měsíců (do 31. prosince 2024) prodlouženého ověřovacího provozu,” uvedla vláda ve zdůvodnění.
Zákony mají být podle novely ve Sbírce zákonů vyhlášeny zpravidla 30 dnů před jejich účinností, aby se na ně lidé mohli připravit. Koncem srpna na potřebu takové lhůty upozornil prezident Petr Pavel, který kvůli tomu podepsal důchodovou novelu o den později, než vláda očekávala.
Senátoři z ústavně-právního výboru si stěžovali na to, že systém nezohledňuje způsob projednávání zákonů Senátem, který je odlišný od jejich sněmovního projednávání. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) senátorům slíbil, že se sporné části projektu pokusí během příštího roku vyřešit.
Novela má také sejmout z ministerstva vnitra roli tvůrce nástroje pro elektronické sestavování petic prostřednictvím portálu veřejné správy. Podle Rakušana by se této úlohy měla zhostit Digitální a informační agentura, která převzala od ministerstva správu portálu od letošního dubna.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.
