Elektronické recepty od příštího roku možná povinné nebudou
Praha 17. července (ČTK) - Lékaři možná nebudou muset od příštího roku předepisovat recepty výhradně elektronicky. Sněmovna totiž v dnešním úvodním kole podpořila vládní novelu zákona o léčivech, která povinnost ruší.
Byl by tak zachován současný stav. Pravicová opozice zablokovala schvalování normy už v prvním čtení, míří k posouzení do zdravotnického výboru. Někteří poslanci se přimlouvali za to, aby povinnost byla jen odložena, nikoli zcela zrušena.
V současnosti může být recept po dohodě s pacientem v listinné nebo v elektronické podobě. Drtivá většina receptů je nyní v papírové formě. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená začátkem minulého roku.
“Důvodem pro zachování stávajícího stavu je skutečnost, že přibližně pětina předepisujících lékařů není doposud vybavena příslušnou výpočetní technikou,” uvádí se v důvodové zprávě nynější vládní normy. Tito lékaři by od příštího roku nemohli pacientům recepty předepisovat a pravděpodobně by skončili. Jde podle vlády vesměs o starší lékaře v odlehlejších regionech.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by navíc musel vydat na rozšíření úložiště receptů podle ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) 120 až 150 milionů korun. Předloha ale zachová povinný elektronický recept pro léčivé přípravky s obsahem marihuany.
Elektronické recepty hájil i dnes Jiří Skalický (TOP 09 a Starostové), podle kterého by se díky nim mimo jiné snížila administrativa zdravotním pojišťovnám i lékárnám. Jen náklady na přepis receptů do elektronické podoby odhadují lékárníci na 330 milionů korun ročně, uvedl. Skalický chápe, že SÚKL není na změnu připraven, proto nabádal k tomu, aby se povinnost jen odložila.
Skalického podpořila i Soňa Marková (KSČM) a Jiří Štětina (za Úsvit). Zatímco Marková hovořila o ročním až dvouletém odkladu, Štětina o dvouletém až tříletém.
Lidovec Vít Kaňkovský sice vládní normu podpořil, ale i on by elektronizaci zdravotnictví uvítal. Elektronický recept by podle něj přinesl i větší bezpečí pro pacienty; bylo by možné odhalit, zda neužívají léky s protichůdnými účinky. Němeček nepochybuje o tom, že ve zdravotnickém výboru poslanci dohodu na úpravách předlohynaleznou.
Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle podle nich také falešné recepty.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
