Elektronická Sbírka zákonů bude zřejmě spuštěna až od roku 2020
Praha 28. dubna (ČTK) - Elektronická Sbírka zákonů bude zřejmě naplno spuštěna až od roku 2020. Vláda navrhovala start o rok dříve. Změnu dnes podpořil sněmovní ústavně právní výbor. Doporučil také, aby ministerstvo vnitra jako správce elektronické sbírky bylo odpovědné za úplnost a správnost textu zveřejňovaných předpisů a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z verdiktů Ústavního soudu.
Záměrem nového zákona o Sbírce zákonů, který má zavést její elektronickou podobu, je zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by měly být změny v platných zákonech zřetelně vyznačeny.
Zaváděné změny mají také usnadnit, zkvalitnit a zlepšit přípravu zákonů. Zákon totiž počítá se zavedením dvou informačních systémů. Jeden bude zaměřený na sbírku zákonů a mezinárodních smluv, druhý na legislativní proces. Systémy by měly postupně vznikat od příštího roku.
Celý systém bude podle návrhu stát 527 milionů korun. Vnitro počítá s tím, že 434 milionů korun zaplatí z evropských dotací. Technická část projektu by měla být hotová do konce roku 2018, zákon by měl podle vlády platit od roku 2019, Sněmovna na návrh Martina Plíška (TOP 09) tuto lhůtu o rok prodlouží.
Kromě nákladů na vznik systému zákon počítá také s předběžnými provozními náklady, které by měly činit zhruba 389 milionů korun na deset let. Tyto peníze bude dávat ministerstvo vnitra ze svého rozpočtu.
Zákon také stanoví náležitosti zdůvodnění předkládaných zákonů nebo jejich novel, které by muselo obsahovat mimo jiné přehled nejdůležitějších změn a předpokládané hospodářské a finanční dopady. Podle doporučení ústavně právního výboru by pouze návrhy vlády či centrálních úřadů musely navíc obsahovat dopady na práva a povinnosti občanů a firem, sociální dopady nebo dopady na životní prostředí, ochranu soukromí či bezpečnost státu. Podle vládní verze měli tyto požadavky splnit i tvůrci poslaneckých, senátorských či krajských předloh, podle výboru by ale nebylo v kapacitách zákonodárců těmto kritériím vyhovět.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
