Elektronická Sbírka zákonů bude zřejmě spuštěna až od roku 2020
Praha 28. dubna (ČTK) - Elektronická Sbírka zákonů bude zřejmě naplno spuštěna až od roku 2020. Vláda navrhovala start o rok dříve. Změnu dnes podpořil sněmovní ústavně právní výbor. Doporučil také, aby ministerstvo vnitra jako správce elektronické sbírky bylo odpovědné za úplnost a správnost textu zveřejňovaných předpisů a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z verdiktů Ústavního soudu.
Záměrem nového zákona o Sbírce zákonů, který má zavést její elektronickou podobu, je zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by měly být změny v platných zákonech zřetelně vyznačeny.
Zaváděné změny mají také usnadnit, zkvalitnit a zlepšit přípravu zákonů. Zákon totiž počítá se zavedením dvou informačních systémů. Jeden bude zaměřený na sbírku zákonů a mezinárodních smluv, druhý na legislativní proces. Systémy by měly postupně vznikat od příštího roku.
Celý systém bude podle návrhu stát 527 milionů korun. Vnitro počítá s tím, že 434 milionů korun zaplatí z evropských dotací. Technická část projektu by měla být hotová do konce roku 2018, zákon by měl podle vlády platit od roku 2019, Sněmovna na návrh Martina Plíška (TOP 09) tuto lhůtu o rok prodlouží.
Kromě nákladů na vznik systému zákon počítá také s předběžnými provozními náklady, které by měly činit zhruba 389 milionů korun na deset let. Tyto peníze bude dávat ministerstvo vnitra ze svého rozpočtu.
Zákon také stanoví náležitosti zdůvodnění předkládaných zákonů nebo jejich novel, které by muselo obsahovat mimo jiné přehled nejdůležitějších změn a předpokládané hospodářské a finanční dopady. Podle doporučení ústavně právního výboru by pouze návrhy vlády či centrálních úřadů musely navíc obsahovat dopady na práva a povinnosti občanů a firem, sociální dopady nebo dopady na životní prostředí, ochranu soukromí či bezpečnost státu. Podle vládní verze měli tyto požadavky splnit i tvůrci poslaneckých, senátorských či krajských předloh, podle výboru by ale nebylo v kapacitách zákonodárců těmto kritériím vyhovět.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



