dTest: Nový zákon o úvěrech omezí lichváře, má ale své chyby
Legislativní rada vlády má tento týden projednat nový zákon o úvěrování spotřebitelů. Ten je na jednu stranu přísný na poskytovatele a má vymýtit největší nešvary, na stranu druhou obsahuje některé nejasnosti a rozpory s evropskou směrnicí, kterou do českého práva provádí.
Omezení lichvářů tak, aby úvěry již nemohl poskytovat každý, a důkladný dohled nad bankami a úvěrovými společnostmi patří k nejdůležitějším změnám v novém zákoně o úvěrech pro spotřebitele, který má tento týden projednat Legislativní rada vlády. „Díky evropským směrnicím se ochrana spotřebitele nebude vztahovat pouze na spotřebitelské úvěry jako doposud, ale i na hypotéky,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a dodává: „Rozlišení mezi tím, co a jak řeší směrnice o spotřebitelském úvěru a co směrnice o spotřebitelských hypotékách, ale dělá návrhu zákona poněkud problém a problém by to byl i pro spotřebitele.“
V návrhu jsou chybně zařazeny úvěrové smlouvy na rekonstrukci nemovitosti, které nejsou zajištěny zástavou nemovitosti. Zatímco evropské předpisy takovou smlouvu řadí mezi klasické spotřebitelské úvěry, český návrh zákona z toho dělá pro spotřebitele méně chráněný úvěr na bydlení. „Zásadní rozdíl je v možnosti předčasného splacení a možnosti odstoupení od smlouvy,“ říká Borovička a vysvětluje: „Zatímco klasický spotřebitelský úvěr lze kdykoliv splatit předčasně s maximálně 1% poplatkem, u úvěru na bydlení lze zaplatit jednou za rok 20 % nebo celou dlužnou částku v případě závažné životní situace, případně na konci fixace. Sjednávat pevný úrok na celou dobu smluvního vztahu není neobvyklé, ale spotřebitel by tak ztratil možnost předčasného splacení.“ U úvěrů na bydlení není navíc omezen poplatek za předčasné splacení. Pokud by návrh v takovém znění prošel, Česká republika by porušovala evropské právo a hrozily by jí tím pádem vysoké sankce za špatné provedení směrnic.
Další interpretační a praktické potíže může způsobit samotné vymezení působnosti zákona, lze ho totiž vykládat i tak, že působí na veškeré odložené platby, například placení paušálu za mobilní telefon. Bez problému není ani stanovení toho, co patří a nepatří do roční procentní sazby nákladů (RPSN), důležitého ukazatele, kterým lze hodnotit výhodnost a nevýhodnost úvěrů. Nezbývá než věřit, že Legislativní rada vlády případně později poslanci a senátoři návrh upraví tak, aby chránil spotřebitele a odpovídal evropským předpisům.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


